Mgr. Vít Rakušan

Nikdy jsme nebyli tak daleko od toho, co pro mě symbolizuje Listopad 89, jako dnes. Navzdory Modlitbě pro Martu, plnému Korzu Národní a veškeré té pozitivní energii, kterou jsem dneska na Národní třídě zažil. Na té pomyslné cestě k ideálům, které si lidi v roce 89 vysnili a vyvzdorovali a k nimž se budeme asi vždycky jenom blížit, jak už to s ideály bývá, jsme se octli na křižovatce. Křižovatky samy o sobě nejsou špatné, je to příležitost zastavit se, rozhlédnout, zamyslet. Upravit směr, pokud je to potřeba. Jen to chce nezačít couvat, vracet se „tam, kde nám bylo mizerně“. Přitom varovné směrovky už jsou vidět. U nás se sundá vlajka, na Slovensku se zruší 17. listopad jako státní svátek. Začíná to tímhle obrazoborectvím, pokračuje to zestátněním veřejnoprávních médií, omezováním neziskového sektoru, došlapováním si a zaklekáváním. Novinkou v repertoáru oficiálních představitelů státu, a platí to opět jak pro Česko, tak pro Slovensko, je tvrzení, že 17. listopad byl předem zinscenovaný Státní bezpečností. Paradoxní přitom je, že „hlasatelům“ toho nesmyslu, který donedávna vévodil jen řetězovým e-mailům, nevadí a) tu podle nich zinscenovanou událost na Národní třídě slavit a b) sednout si do jedné vlády se spolupracovníkem té samé StB, která za tím listopadovým „spiknutím“ prý stála… Další smutný paradox pak je, že památku studentů popravených a perzekuovaných nacisty si u Hlávkových kolejí připomíná člověk, jehož strana musí snést nálepku komerčního fašistického hnutí. Co s tím? Za nás, Starosty a snad všechny demokratické politiky, můžu slíbit, že budeme nesmlouvavá opozice. Nikoliv s nulovou tolerancí ke všemu, s čím vláda přijde, ale s nulovou tolerancí k tomu, co by nahlodalo demokratické principy. Ale to nebude stačit. Potřebujeme hlavně silnou, sebevědomou, nezávislou občanskou společnost. Takové Korzo Národní, ale nejen ve svátek, i ve všední dny. A tady si můžeme vzít příklad ze Slovenska. Z tamějších studentů, z tamějších firem, které navzdory tomu, že Ficova koalice zrušila 17. listopad jako státní svátek, dávají lidem i tak volno, aby mohli tenhle významný den slavit. Anebo si ti lidé berou dovolenou, protože jim to prostě stojí za to. A všudypřítomné vzkazy křídou... To jsou ty každodenní drobné činy odvahy a vzdoru, které vedly k pádu totality v roce 89 a měly by být prevencí vzniku nové totality do budoucna. Hezký zbytek svátečního pondělí přeju.