← Hana Žáková

Včera jsme v Podvýboru pro energetiku a dopravu projednali návrh nového evropského nařízení, které má řešit dopady světové nadkapacity výroby oceli na trh v EU. Proč nás to zajímá? Protože levný dovoz oceli z Asie dlouhodobě oslabuje evropské hutě a ohrožuje investice do moderních a čistších technologií. Návrh proto zavádí celní kvóty – část dovozu bude bez cla, ale nad určitý objem se uplatní clo 50 %. Cílem je stabilizovat evropské ocelářství a zabránit likvidaci výroby, která je důležitá i pro obranu, energetiku a dopravu. Jako zpravodajka jsem upozornila, že návrh sice pomůže hutím (a české ocelářství jej podporuje), ale zároveň musíme brát v potaz dopady na automobilový a strojírenský průmysl, stavebnictví a velké projekty jako vysokorychlostní tratě nebo nové jaderné bloky. Důležité je také to, že se návrh potká s uhlíkovým mechanismem CBAM. Ten už od roku 2026 začne zdražovat dovoz oceli z mimoevropských zemí podle jejich emisní náročnosti. Prakticky to znamená, že u uhlíkově náročné oceli zaplatí dovozce clo navíc – v rozsahu přibližně podle ceny emisních povolenek. Příklad: pokud se doveze ocel vyrobená v zemi, kde se neplatí za emise, může CBAM přidat k ceně několik tisíc korun na tunu. Když se k tomu připočte clo 50 % při překročení kvóty, může být dovoz výrazně dražší než dnes. Podvýbor proto schválil návrh stanoviska, které podporuje cíle návrhu, ale zároveň žádá vládu, aby při jednáních v Radě EU zajistila, že: • dopady na české podniky a stavebnictví budou únosné, • bude dostatek oceli pro dopravní, energetické a další rozsáhlé projekty v České republice, • pravidla pro určování původu oceli budou proveditelná, • opatření se bude pravidelně vyhodnocovat a případně upravovat. Je důležité, aby Evropská unie ochránila vlastní výrobu, ale zároveň nezpůsobila, že si sami zablokujeme modernizaci infrastruktury nebo růst českého průmyslu.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici