← Hana Žáková

Dnešní datum 3. srpna je smutnou připomínkou historie nejen našeho regionu, ale také celé republiky. Právě v tento den roku 1951 bylo na dvoře jihlavské věznice popraveno jedenáct odsouzených v prvním babickém procesu. Mezi nimi i dva kněží, P. Václav Drbola z Babic a P. František Pařil z Horního Újezdu. Poklidná a silně religiózní oblast jihozápadní Moravy zažívala od února do července roku 1951 neobvyklé a turbulentní dění. Za vším stál jediný muž, jehož úloha je dodnes zcela nevyjasněná. Dne 25. února se na rokytnické faře ohlásil P. Janu Bulovi jeho někdejší gymnaziální spolužák Ladislav Malý. Ten pak následně na svůj příběh o údajném protikomunistickém odboji nalákal hustou síť osob nespokojených s komunistickým režimem - věřící, sedláky, živnostníky. Jaro roku 1951 doprovázela ve zdejším regionu nejistota spjatá s přepadením funkcionářů KSČ v Heralticích, Cidlině a Horním Újezdě či požáry stohů, až došlo k osudovému 2. červenci. Ve škole v Babicích už nezůstalo u výhružek, po střelbě zde zůstali mrtví tři činovníci místního MNV. Této tragédie dokázal komunistický režim náležitě využít proti svým ideovým nepřátelům. Pouhých deset dní po výstřelech ve škole započal první soudní proces. Po třech dnech trvání bylo na jeho konci vyneseno jedenáct rozsudků smrti, dvě doživotí a pět trestů v rozmezí od dvaceti do pětadvaceti let. Vinou nespravedlivého rozsudku soudu vyhasl v pouhých třiceti devíti letech také život P. Václava Drboly. Rodák z jihomoravských Staroviček dříve působil ve Slavkově, Čučicích a Bučovicích, až se roku 1950 dostal do Babic, Zde také jeho kněžské poslání skončilo, bohužel však společně s jeho životem. Do svého posledního působiště se však P. Drbola v minulých letech alespoň symbolicky vrátil. V roce 2013 prostřednictvím zde odhalené busty popraveného kněze, od roku 2013 připomíná jeho zdejší působení hliněná tabulka z projektu Poslední adresa iniciovaný Ústavem pro studium totalitních režimů.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici