Mgr. Ondřej Kolář

Unii čeká velký test vlastních schopností se posunout od byrokratického molochu k něčemu, co aspiruje na to být skutečnou světovou velmocí. Jde o to, že v cílové rovince potenciálních nových členů Unie je více zemí, které si toho už dost odmakaly, zatímco EU svou práci na vnitřních pravidlech tohle zvládnout, trochu zaspala. Co se mě týče, jsem velký fanoušek rozšiřování. Protože je to podle mě jednoduché – obavy o to, jak bude Unie fungovat po přijetí třeba Černé Hory nebo Albánie, i kdyby se naplnily, budou pořád menší zlo, než to, co pácháme teď otálením – to je totiž strategická sebevražda. Jo, a ta Ukrajina k nám samozřejmě patří taky, ať si mám o čem povídat s trolly v komentech 🙂