Mgr. Barbora Rázga

🧐 *FACT-CHECK: Co tvrdí opozice a co říkají fakta* Opozice spustila web „Nedůvěra vládě“. Kritizovat vládu je její práce. Když už ale pracujeme s čísly a fakty, měl by platit stejný metr pro všechny. Tak jsem se na některá tvrzení podívala trochu podrobněji. A pár věcí vypadá jinak, když k politickým sloganům doplníme celý kontext. 🔎 *1. Skoro jako za covidu? Jen když si čísla trochu „upravíme“* Opozice připomíná covidový rok 2021, kdy schodek skutečně dosáhl *419,7 miliardy korun*. A jak se dostane k podobně dramatickému číslu dnes? K navrhovanému schodku *386 miliard* přičte dalších *30 miliard na Dukovany*. Výsledek: 416 miliard. Skoro stejně jako za covidu. Jenže je tu jeden problém. *419,7 miliardy byl skutečný konečný schodek státního rozpočtu za rok 2021. Dnešních „416 miliard“ vznikne až tak, že opozice k navrhovanému schodku přičte zvlášť financovanou návratnou půjčku na Dukovany.* Navíc porovnává korunové částky vzdálené šest let, během kterých vzrostly ceny i velikost české ekonomiky. Takže ano – *419,7 a 416 vypadají vedle sebe dramaticky podobně.* Jenže podobná čísla ještě neznamenají stejnou rozpočtovou situaci. A teď přichází na Dukovanech to nejzajímavější. 🔎 *2. Dukovany prý vláda „vyvedla“ mimo schodek* Ještě jako ministr financí Zbyněk Stanjura veřejně vysvětloval, že státní půjčka na Dukovany se podle českých a evropských pravidel *nezapočítává do příslušného limitu deficitu*. A nebyla to jen slova. Rozpočet Fialovy vlády na rok 2026 počítal s limitem schodku *237 miliard korun* a nad jeho rámec s dalšími *18,3 miliardy na Dukovany* a 30,7 miliardy na zvýšené obranné výdaje. Celkový navržený hotovostní schodek tak činil 286 miliard. Můžeme diskutovat o dnešním způsobu rozpočtového zachycení půjčky. To je naprosto legitimní. Ale tvrdit dnes, že vláda peníze na Dukovany „vyvedla“, a vytvářet dojem, že zvláštní fiskální zacházení s touto půjčkou je nějaký nový účetní trik, má jednu vadu: *Stejný princip veřejně vysvětloval ministr Stanjura a pracovala s ním Fialova vláda ve vlastním návrhu rozpočtu.* Tohle není můj názor. To je dohledatelná rozpočtová historie. 🔎 *3. „7 miliard Agrofertu, které stát nevymáhá“* Tady je potřeba být obzvlášť přesný. Částka přes sedm miliard *není jedna pravomocně stanovená pohledávka státu vůči Agrofertu*. Jde o souhrnnou částku různých dotací, jejichž vymáhání oznámilo předchozí vedení Ministerstva zemědělství. Velkou část přitom tvoří tzv. nárokové neboli přímé zemědělské dotace. A právě tady není právní situace tak jednoduchá, jak politické heslo působí. Petr Fiala před volbami řekl Andreji Babišovi: *„Sedm miliard jste neoprávněně vyplatil Agrofertu.“* Nezávislý fact-check Demagog tento výrok vyhodnotil jako *NEOVĚŘITELNÝ*. Proč? Protože do částky přes sedm miliard byly zahrnuty také miliardy korun nárokových dotací a z veřejně dostupných zdrojů nebylo možné s jistotou určit, zda byly právě tyto dotace vyplaceny neoprávněně. Ano, existují soudní rozhodnutí týkající se konkrétních dotací a ta je samozřejmě nutné respektovat. *Z nich ale automaticky neplyne, že celý součet přes sedm miliard představuje jednu nespornou pohledávku státu vůči Agrofertu.* A ještě jedna otázka se nabízí. Pokud je dnes celých sedm miliard prezentováno jako naprosto jednoznačný dluh, *proč nebyla celá tato částka vymožena už za předchozí vlády?* O tom, co má stát vymáhat, nemá rozhodovat politický slogan ani jméno premiéra. Rozhodovat musí zákon, konkrétní právní titul, příslušné orgány a soudy. 🔎 *4. „Ne vyšší daně“* Tady má politická paměť opravdu krátké nohy. Petr Fiala před volbami 2021 říkal: *„My nebudeme zvyšovat daně.“* Pak přišel konsolidační balíček Fialovy vlády. Daň z příjmů právnických osob se zvýšila z *19 na 21 procent. Sazby daně z nemovitých věcí se zvýšily přibližně na **1,8násobek*. Změnil se systém DPH, některé položky se přesunuly do vyšší sazby a změnila se řada daňových výjimek a slev. To nejsou moje interpretace. To jsou opatření, která tehdejší Ministerstvo financí samo uvádělo. A dnes na webu opozice čtu: *„Dobře placenou práci ne vyšší daně.“* Paměť je někdy krátká. Internet naštěstí o něco delší. 🙂 🔎 *5. A nakonec prý „hrobaři médií“* Tady už se z fact-checku dostáváme skoro k hororu. Opozice tvrdí, že vláda chce Českou televizi a Český rozhlas „vyhladovět a ovládnout“ a že postupuje *„přesně podle Orbána v Maďarsku a Fica na Slovensku“*. Co vláda skutečně navrhuje? Ano, zrušit koncesionářské poplatky a převést financování médií veřejné služby na státní rozpočet. Ano, navrhovaná částka je nižší než současný očekávaný výnos z poplatků. To nemá smysl zastírat a o výši financování je naprosto legitimní vést debatu. Ale co už z dramatického příběhu o „hrobařích médií“ poněkud vypadlo? *Vláda nemá podle návrhu každý rok libovolně rozhodovat, kolik České televizi a Českému rozhlasu pošle.* Částky mají být stanoveny zákonným mechanismem: *5,74 miliardy pro ČT a 2,065 miliardy pro ČRo*, přičemž návrh obsahuje také automatický valorizační mechanismus navázaný na kumulovanou inflaci. A vláda současně navrhuje rozšířit působnost *Nejvyššího kontrolního úřadu*, aby mohl kontrolovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. A ještě jedna důležitá věc. *Evropská pravidla nenařizují České republice financovat veřejnoprávní média koncesionářskými poplatky.* Požadují, aby financování médií veřejné služby bylo založeno na předem stanovených transparentních a objektivních kritériích, bylo dostatečné, udržitelné a předvídatelné a chránilo jejich redakční nezávislost. A přesně o splnění těchto podmínek má být seriózní debata. Můžeme se přít o výši peněz. Můžeme diskutovat o tom, zda jsou pojistky dostatečné. A samozřejmě musíme hlídat soulad s evropskými pravidly. Ale mezi *změnou způsobu financování veřejnoprávních médií* a jejich *„vyhladověním a ovládnutím“* je opravdu docela velký rozdíl. Česká televize se neruší. Český rozhlas se neruší. Jejich veřejná služba se neruší. A jejich redakční nezávislost se rušit nesmí. *Mění se způsob financování. To není totéž jako ovládnutí médií.* 📌 *A úplně vážně na závěr.* Netvrdím, že každá kritika současné vlády je nepravdivá. Není. Vláda musí obhájit svůj rozpočet, své priority i každou korunu, kterou vydává. A opozice má plné právo nás kontrolovat a kritizovat. Ale kritika má být fér. Když někdo srovnává čísla, měl by srovnávat srovnatelné. Když mluví o miliardovém dluhu, měl by být schopen doložit jeho právní základ. A když tvrdí, že vláda chce ovládnout média, měl by odlišovat politickou obavu od toho, co skutečně stojí v návrhu zákona. A stejně tak je fér připomenout, *co stejní politici říkali a dělali ještě nedávno, když sami seděli ve vládě.* *Stejný metr pro všechny. Pro vládu i opozici.* Protože fact-check by měl fungovat oběma směry. 😉 @sledující