Mgr. Barbora Rázga

Dnes si připomínáme 25 let od teroristických útoků z 11. září 2001. Jediný den tehdy připravil o život 2 977 lidí a zasáhl jejich rodiny i celý svět. Jeho důsledky pokračovaly ve válkách, bezpečnostních opatřeních a politických rozhodnutích, která ovlivňují současnost. Následující přehled ukazuje, jak jediný den změnil podobu dnešního světa. Časová osa 18. ZÁŘÍ 2001 Antraxové útoky Ve Spojených státech jsou rozeslány první dopisy se sporami sněti slezinné. Zásilky určené médiím a politikům vyvolají obavy z dalšího teroristického útoku a připraví o život pět lidí. Vyšetřovatelé později označí za pravděpodobného pachatele amerického odborníka na biologické zbraně Bruce Ivinse. 20. ZÁŘÍ 2001 Vyhlášení války proti teroru Prezident George W. Bush v projevu před Kongresem vyhlašuje globální válku proti teroru. Prvním cílem se stává Al-Káida a afghánský Tálibán, který poskytuje útočiště jejím vůdcům. 7. ŘÍJNA 2001 Začíná válka v Afghánistánu Spojené státy a Velká Británie zahajují nálety na pozice Tálibánu a Al-Káidy. O dvanáct dní později se do bojů zapojují americké speciální jednotky. 26. ŘÍJNA 2001 Patriot Act V platnost vstupuje zákon USA PATRIOT Act. Rozšiřuje pravomoci bezpečnostních složek při sledování komunikace, vyšetřování a shromažďování údajů a současně otevírá spor o hranice soukromí a občanských svobod. 13. LISTOPADU 2001 Severní aliance vstupuje do Kábulu Jednotky Severní aliance s podporou amerického letectva obsazují afghánské hlavní město. Režim Tálibánu se rychle hroutí, jeho vedení však uniká. 7. PROSINCE 2001 Pád Kandaháru Tálibán opouští svou poslední významnou baštu. Jeho vůdce mulla Muhammad Umar prchá a hnutí se později reorganizuje k povstaleckému boji. 8. PROSINCE 2001 Bitva o Tora Bora Začíná hlavní fáze boje o jeskynní komplex u hranic s Pákistánem, kde se podle amerických informací ukrývá Usáma bin Ládin. Vůdci Al-Káidy se podaří uniknout. LEDEN 2002 Věznice Guantánamo Na americké základně na Kubě začíná fungovat věznice pro osoby zadržené během války proti teroru. V dalších letech jí projdou stovky lidí; řada z nich nebude obviněna před běžným soudem. 13. ČERVNA 2002 Hamíd Karzáí v čele Afghánistánu Afghánské shromáždění Loja džirga volí Hamída Karzáího hlavou přechodné vlády. Později se stane prezidentem a v čele země zůstane do roku 2014. 19. BŘEZNA 2003 Invaze do Iráku Spojené státy a jejich spojenci zahajují vojenskou operaci proti režimu Saddáma Husajna. Washington invazi zdůvodňuje mimo jiné tvrzením o iráckých zbraních hromadného ničení; žádné zásoby těchto zbraní se nenajdou. 9. DUBNA 2003 Pád Bagdádu Americké jednotky ovládají irácké hlavní město. Režim Saddáma Husajna se rozpadá, ale rychlé vojenské vítězství nepřinese stabilitu. 1. KVĚTNA 2003 Konec hlavních bojových operací George W. Bush na palubě letadlové lodi USS Abraham Lincoln oznamuje konec hlavních bojových operací v Iráku. Další roky však přinesou povstání, sektářské násilí a tisíce obětí. 23. KVĚTNA 2003 Rozpuštění irácké armády Americká okupační správa rozpouští irácké ozbrojené síly. Statisíce vycvičených a ozbrojených mužů zůstávají bez práce; část z nich se později přidá k povstaleckým a džihádistickým skupinám. 13. PROSINCE 2003 Dopadení Saddáma Husajna Američtí vojáci nacházejí bývalého iráckého diktátora v úkrytu nedaleko Tikrítu. Irácký soud jej odsoudí k smrti a 30. prosince 2006 je popraven. 11. BŘEZNA 2004 Útoky v Madridu Deset bomb v příměstských vlacích zabije 193 lidí a přibližně dva tisíce dalších zraní. Útok se odehraje 911 dní po 11. září 2001. DUBEN 2004 Povstání v Iráku Boje se rozhoří v Bagdádu, Nadžáfu, Basře i Fallúdži. Koaliční jednotky čelí šíitským milicím Muktady Sadra i sunnitským džihádistům napojeným na Abú Musaba az Zarkávího. 28. DUBNA 2004 Skandál ve věznici Abú Ghrajb Média zveřejňují fotografie týrání a ponižování iráckých vězňů americkými vojáky. Snímky vážně poškozují důvěryhodnost Spojených států a posilují odpor proti okupaci. 29. ŘÍJNA 2004 Bin Ládin se hlásí k útokům Televize Al-Džazíra odvysílá videonahrávku, v níž Usáma bin Ládin veřejně přebírá odpovědnost za útoky z 11. září a znovu vyhrožuje Spojeným státům. 7. ČERVENCE 2005 Bombové útoky v Londýně Čtyři sebevražední atentátníci zaútočí v londýnské veřejné dopravě. Zemře 52 obětí a více než 700 lidí je zraněno; zahynou také všichni čtyři pachatelé. 22. ÚNORA 2006 Útok na mešitu al Askarí Sunnitští extremisté ničí jednu z nejposvátnějších šíitských svatyní v irácké Samaře. Atentát prudce zesiluje sektářské násilí mezi sunnity a šíity. ČERVEN 2006 Tálibán znovu sílí Po několika letech reorganizace Tálibán rozšiřuje povstání a sebevražedné útoky. Americké a spojenecké síly zahajují na jihu Afghánistánu rozsáhlé operace. 8. LISTOPADU 2006 Odchod Donalda Rumsfelda George W. Bush přijímá rezignaci ministra obrany Donalda Rumsfelda, který čelí rostoucí kritice za vedení války v Iráku. 10. LEDNA 2007 Posílení amerických jednotek v Iráku Bush oznamuje vyslání dalších vojáků, takzvaný surge. Cílem je omezit povstání a sektářské násilí; rok 2007 se zároveň stane pro americké síly nejkrvavějším rokem války v Iráku. 3. BŘEZNA 2008 Íránský prezident v Bagdádu Mahmúd Ahmadínežád přijíždí jako první íránský prezident od irácko-íránské války na oficiální návštěvu Iráku. Návštěva ukazuje rostoucí vliv Teheránu v sousední zemi. 27. ÚNORA 2009 Plán odchodu bojových jednotek z Iráku Prezident Barack Obama oznamuje, že americká bojová mise v Iráku skončí do 31. srpna 2010. Přechodné síly určené k výcviku, poradenství a protiteroristickým operacím mají v zemi zůstat déle. 1. PROSINCE 2009 Posílení sil v Afghánistánu Obama oznamuje vyslání dalších 30 000 amerických vojáků. Mají zastavit postup Tálibánu a získat čas k vybudování afghánských bezpečnostních sil. 22. ŘÍJNA 2010 Irácké dokumenty WikiLeaks WikiLeaks zveřejňuje téměř 400 000 amerických vojenských záznamů. Dokumenty přinášejí podrobnější obraz civilních obětí, násilí i zacházení se zadrženými. 2. KVĚTNA 2011 Smrt Usámy bin Ládina Americké speciální jednotky zabíjejí vůdce Al-Káidy v pákistánském Abbottábádu. Hlavní strůjce útoků z 11. září je dopaden téměř po deseti letech pátrání. ČERVEN 2011 Začíná stahování z Afghánistánu Obama oznamuje harmonogram odchodu části amerických jednotek. Afghánské bezpečnostní síly postupně přebírají odpovědnost a Spojené státy potvrzují předběžné kontakty s Tálibánem. 18. PROSINCE 2011 Americké jednotky odcházejí z Iráku Poslední americké bojové jednotky překračují hranici do Kuvajtu. Spojené státy po sobě zanechávají zemi zatíženou politickým rozdělením, násilím a ekonomickými problémy. LEDEN 2014 Vzestup Islámského státu Džihádisté ovládají Fallúdžu a upevňují moc v syrské Rakce. Organizace později vyhlásí chalífát, obsadí rozsáhlé území Iráku a Sýrie a přiměje Spojené státy i jejich spojence k novému vojenskému zásahu. 28. PROSINCE 2014 Konec bojové mise NATO v Afghánistánu Aliance ukončuje misi ISAF. Tisíce zahraničních vojáků však v zemi zůstávají v navazující misi Resolute Support, která má radit a cvičit afghánské bezpečnostní síly. 13. LISTOPADU 2015 Teroristické útoky v Paříži Koordinované útoky u stadionu, v restauracích a koncertní síni Bataclan zabijí 130 lidí. K odpovědnosti se přihlásí Islámský stát. 9. PROSINCE 2019 Afghanistan Papers Deník The Washington Post zveřejňuje interní rozhovory a dokumenty o válce v Afghánistánu. Materiály ukazují dlouhodobou nejistotu amerických představitelů ohledně cílů, výsledků i možnosti konflikt vyhrát. 29. ÚNORA 2020 Dohoda mezi USA a Tálibánem Administrativa Donalda Trumpa a Tálibán podepisují v Dauhá dohodu o odchodu zahraničních jednotek. Tálibán se zavazuje zabránit tomu, aby afghánské území využívaly skupiny ohrožující Spojené státy a jejich spojence. 14. DUBNA 2021 Biden oznamuje konečný odchod Prezident Joe Biden oznamuje, že americké jednotky začnou 1. května odcházet a stažení dokončí do 11. září 2021. 2. ČERVENCE 2021 Odchod ze základny Bagrám Americké a spojenecké síly opouštějí svou největší základnu v Afghánistánu. Tálibán mezitím rychle postupuje a afghánské vládní jednotky ztrácejí další území. 15. SRPNA 2021 Tálibán ovládá Kábul Afghánská vláda se rozpadá, prezident Ašraf Ghání prchá a Tálibán bez většího odporu přebírá hlavní město. Na kábulském letišti začíná chaotická evakuace. 30. SRPNA 2021 Konec americké války v Afghánistánu Poslední americký voják opouští Afghánistán. Tálibán se po téměř dvaceti letech vrací k moci a Spojené státy uzavírají svou nejdelší válku. 31. ČERVENCE 2022 Smrt Ajmána Zavahrího Americký dronový útok v Kábulu zabíjí vůdce Al-Káidy a bin Ládinova nástupce Ajmána Zavahrího. Jeho přítomnost v afghánském hlavním městě znovu vyvolává otázky o vztahu Tálibánu k Al-Káidě. 11. ZÁŘÍ 2026 Čtvrtstoletí poté Válka proti teroru nemá jediné formální datum konce. Její důsledky zůstávají v bezpečnostních zákonech, vojenských operacích, politice i životech milionů lidí. Projekt Costs of War odhaduje více než 940 000 přímých válečných úmrtí a celkový počet přímých a nepřímých obětí nejméně na 4,5 až 4,7 milionu. Nejméně 38 milionů lidí bylo vysídleno. Dnes vzpomínáme na oběti 11. září, na pozůstalé, záchranáře i všechny, jejichž životy poznamenaly války, které následovaly. Připomínat si minulost neznamená jen nezapomínat na okamžik útoku. Znamená také přemýšlet o všem, co přišlo po něm. Pamatujme na mrtvé. Stůjme při těch, kteří přežili. A chraňme svět, v němž strach nebude silnější než lidskost. 11. září 2001 — 11. září 2026🕯️