← Mgr. Jan Farský

Statisíce mrtvých. Statisíce deportovaných dětí. Města srovnaná se zemí. Tři roky mizérie. Jestli někdo volá po tom, že měl být Zelenskyj v Oválné pracovně pokornější, měl by si srovnat časovou osu. A taky si uvědomit, že je teď nucený hrát šachovou partii o míru, kde první tah udělal Trump s našeptáním (čti: nadiktováním požadavků) od Putina. Fakta zůstávají nezpochybnitelná. Putin se rozhodl, že Ukrajina bude jeho a poslal své vojáky, aby mu ji ovládli. Ukrajinci ale za svou zemi, národ, svobodu, přežití… za to všechno bojovali a bojují. Západ podal Zelenskému pomocnou ruku a poslal peníze, munici, vycvičil vojáky. Amerika poslala dost. Ale není nejštědřejším dárcem. A do toho Trump teď upřednostňuje „zhodnocení zisků“ před lidskými životy. Zelenskyj je logicky frustrovaný. A ten pocit oprávněně roste ve chvíli, kdy mu v Bílém domě ukazuje fotky ukrajinských zajatců v Rusku a Trump mu na to řekne, že se těší, jak spolu uzavřou obchod a Amerika bude na Ukrajině „těžit, těžit a těžit“. A jak schůzku hodnotilo Rusko? „Zelenskyj dostal lekci.“ V Kremlu zjevně zavládla velká spokojenost. Doufají, že východiskem bude v zastavení vojenské podpory Ukrajině. Jistě, chtějí totiž, aby země padla na kolena a jim přímo do náruče. Respekt je nutný, měl by být ale vzájemný. Cíl je spravedlivý a trvalý mír. Ne obchody s masovým vrahem nebo agrese, která se vyplatí a přijde imperiální uspokojení.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici