Web bude brzy spuštěn veřejnosti. Nyní probíhá testovací provoz.
← Tomio Okamura
Tomio Okamura
Tomio Okamura
SPD
Facebook NEKONTROLOVÁNO

Obsah příspěvku

Demonstrace, spory kolem České televize a další aktuality - velký rozhovor pro Blesk: 1) Pane předsedo, sobotní demonstrace na Letné – bylo tam podle odhadů 250 tisíc lidí a vaše jméno tam zaznívalo opakovaně. Jak to vnímáte? „Já si myslím, že je dobře, že za naší nové vlády se vrátila svoboda slova. Vrátilo se to, že se občané nemusí bát svobodně vyjadřovat své názory. A doufám, že všichni občané uvidí, že naše vláda přináší lepší životní úroveň všem občanům.“ 2) Souhlasíte se slovy vašeho koaličního kolegy a ministra zahraničí Petra Macinky, že „demokracii neohrožuje vláda, ale skupiny neschopné přijmout výsledky svobodných voleb jen proto, že nezvítězil jejich favorit“? „Myslím, že je tady svoboda názoru a jsem rád, že lidé mohou svobodně vyjadřovat své názory a že mohou i třeba demonstrovat. Já jsem se účastnil spousty demonstrací a jsem rád, že žijeme ve společnosti, kde můžeme různými formami vyjadřovat názory.“ 3) Ale že tam zaznívá vaše jméno a výtky vůči vám, nevadí vám to? „Moje jméno zaznívá už 30 let všude možně po České republice. Lidé mě znají, lidé na ulicích mi fandí, velmi masově každý den. I když jdu třeba nakoupit do samoobsluhy, tak jsou tam podpůrné, kladné reakce. V osobním životě, když chodím venku, tak se s nějakou negativní reakcí potkám jednou za půl roku. Ani si nepamatuju, kdy jsem měl na sebe nějakou negativní reakci. Chodím úplně běžně do samoobsluhy v okolí svého bydliště, do Alberta, každý týden mě tam lidé vidí – ani tam se mi to nestane. Naopak dobrá třetina až polovina lidí pozdraví, utrousí něco pozitivního anebo se na něco zeptá. Stejně tak to probíhá i na mých sociálních sítích. Když se podíváte, sleduje mě dohromady na všech profilech přes 800 tisíc občanů České republiky, jen na Facebooku mám přes 500 tisíc odběratelů. A když se podíváte, tak každý den jsou tam doslova tisíce lidí v komentářích, a ty reakce jsou perfektní.“ 4) Takže vás to nechává chladným? „Já jsem v podstatě zvyklý na to, že o mně někde každý den, většinou beze mě, někdo hovoří, takže já s tím vůbec problém nemám. A to, že má někdo nějaký jiný názor, tak myslím, že je dobře, že je tady svoboda slova a demokracie. Třeba konkrétně v této souvislosti se někde psalo, že snad někomu vadí, že by měl být veřejný registr neziskových organizací, které inkasují veřejné peníze. Mně připadlo, když jsem to četl, že došlo k nějakému nedorozumění.“ 5) O tom připravovaném zákonu o neziskových organizacích se teď poměrně hodně mluvilo. Jak to tedy bude nakonec s tím registrem? „Má být vytvořen na jednom místě ideálně veřejný registr, který dneska není. Aby si každý občan mohl kliknout do toho veřejného registru jakýkoliv název neziskové organizace a aby mu tam vyjelo, zda ta organizace inkasuje peníze z daní občanů. Takže to je pro občany servis, aby se mohli podívat, zda inkasuje veřejné peníze, kolik a případně na co jsou takové peníze využívány. A já si myslím, že to přece není nic proti ničemu, naopak je to servis pro občany, aby se mohl každý podívat a bylo to transparentní.“ 6) To má být pod čí gescí, pod nějakým ministerstvem? „No tak určitě. Buď by ten registr, protože na to mají systémy a musí to být v souladu, dokonce na to není potřeba ani zákon, protože jde o informace, které už má stát k dispozici, akorát nejsou shromážděné na jednom místě, tak aby byly na jednom místě. Buď by to mělo být na starosti ministerstvo financí, nebo ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo financí už má zkušenosti s různými registry, a aby se občan mohl transparentně podívat, jak se využívají jeho peníze z daní.“ 7) A jak to má konkrétně fungovat? „Nejsou tam žádné sankce ani pokuty, čistě chybí jednotné informační místo, kde by se občané mohli podívat. Jako když máte třeba server justice.cz – chcete se podívat na nějakou firmu, kdo ji vlastní, jaké jsou listiny. V podstatě takový rejstřík v bledě modrém. Mně připadá, že došlo k nějakému informačnímu šumu, že tohle přece nemůže nikomu vadit. A pak je druhá oblast, že pokud nějaké neziskové organizace s politickým programem dostávají peníze ze zahraničí, aby byly nějak označeny. Takový návrh na koaliční radě ještě projednáván nebyl, není ani žádný konkrétní návrh, je to součást programového prohlášení. To, co jsme řešili, je tzv. nezisková organizace s politickým programem. Teď bude docházet k analýze – tyto definice mají v některých západoevropských zemích –, abychom byli v souladu s demokratickými standardy těchto zemí. Striktně trvám na tom, abychom si brali příklad na západě, ne na východě.“ 8)Před malou chvílí jste oznámil, že zítra (minulé úterý – pozn. red.) by se mělo ve Sněmovně prezentovat zrušení části koncesionářských poplatků. Můžete nějak přiblížit, jak by to tedy konkrétně mělo být? Má to být návrat zpátky do roku 2024, jak to bylo nastavené? „Na koaliční radě jsme se v souladu s programovým prohlášením vlády domluvili, že od roku 2027 zrušíme všem občanům a firmám koncesionářské poplatky České televizi a Českému rozhlasu. Chceme to udělat co nejdříve, ale z důvodu letošních smluv ČT to musíme udělat dvoufázově. Proto chceme již letos nejprve co nejdříve zrušit koncesionářské poplatky pro firmy, pro seniory 75 plus, pro zdravotně postižené spoluobčany, pro nezaopatřené děti, tzn. do 26 let, a zrušíme také inflační doložku. A hned od příštího roku zrušíme poplatky úplně všem. A musím říct, že když se dívám na reakce na sítích, tak jsou samé kladné reakce. Lidé jsou rádi, senioři jsou spokojení, zdravotně postižení také, firmy jsou spokojené, takže vracíme ten systém na úroveň roku 2024, před tím zvýšením. A všichni jsou spokojení, protože je to podle mě úplně perfektní návrh a já jsem rád, že můžu být spoluautorem.“ 9) Nevím jestli všichni. Tak např. těch 250 tisíc lidí na Letné – jedno z těch nosných témat tam byly právě ty poplatky. A také třeba 1 850 zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu, kteří podepsali prohlášení proti tomu. „To nemáte pravdu, protože já s těmi zaměstnanci mluvím.“ 10) Ale to prohlášení vydali. „Aktivně za mnou chodí i zaměstnanci České televize, nechci říkat jejich jména, aby neměli problémy. Souhlasí s námi léta a plně nás podporují. Já bych rozhodně nedával všechny zaměstnance Českého rozhlasu a České televize do jednoho pytle, jo, naopak byste byl překvapen, jak mnoho pracovníků ČT uvítalo odchod jmen typu Moravec, Fridrichová, Wollner…“ 11) A Petra Dvořáka (bývalý generální ředitel – pozn. red.)? „To mi nikdo neříkal. Ale odchod těchto jmen uvítalo, protože jim bylo líto, že ta skvělá práce spoustu pracovníků České televize – třeba mám na mysli technického personálu apod. – tak je zužována na tři jména, která si zprivatizovaly pořady v České televizi. A bylo to na úkor image celé České televize, kde pracuje spoustu poctivých lidí, kteří ji mají rádi.“ 12) Za tím zrušením koncesionářských poplatků si, i přes ty výtky, tedy stále stojíte. „Když se opět podíváte, a už jsem to tady říkal – byl průzkum myslím u iDNES, a bylo jich víc – zda lidé souhlasí se zrušením koncesionářských poplatků. Ty průzkumy, co jsem viděl i v mainstreamu, ukazují, že většina lidí se zrušením souhlasí. Já bych chtěl v tomto ohledu zdůraznit, a musíme si vyvrátit určité nesmysly, že ve většině zemí EU koncesionářské poplatky neexistují. Existují jen v 10 zemích z 27 a trendem je jejich postupné rušení, viz skandinávské země v posledních letech. Tzn., že my tím, že je chceme zrušit, jdeme přesně podle trendu nejvyspělejších západoevropských zemí, to je potřeba zdůraznit.“ 13) Mluví se ale v té souvislosti i o Maďarsku či Slovensku. „Já vůbec nechápu, proč někdo argumentuje Slovenskem nebo Maďarskem, když my se díváme na západní země. To je účelová argumentace, protože my se díváme na ty nejvyspělejší země. A tam je jednoznačný trend, že se systém koncesionářských poplatků postupně ruší. Zbývá 10 zemí, kde jsou, a Česká republika byla jediná z těchto zemí, která přistoupila ke zvyšování poplatků. Takže udržování systému poplatků je přesně proti trendu v demokratických západních státech. A snad nikdo nechce říct, že v těch 17 zemích EU bez poplatků je ohrožená demokracie. To je přece nesmysl.“ 14) Co ale říkáte na tu kritiku, že už nebude v ČT a ČRo nezávislá žurnalistika a bude pod tlakem politiky? „Vždyť ta kritika se nezakládá na pravdě. Já bych rád věděl, jaký je vlastně argument nebo důkaz pro tuto kritiku. Protože znovu říkám, ve většině západních zemí koncesionářské poplatky neexistují a trendem v posledních letech je jejich rušení. V žádné zemi západní Evropy není demokracie ohrožená tím, že nemají koncesionářské poplatky. Takže já té argumentaci vůbec nerozumím, proč by tím měla být ohrožená nezávislost.“ 15) Tak ten argument je, že když to bude placeno ze státního rozpočtu, tak lze přiškrtit rozpočet České televize a Českého rozhlasu, když nějakým způsobem nebudou vyhovovat té vládě. „Ale to je úplně nesmysl, to je úplně nesmyslný argument, protože ze státního rozpočtu jsou placené např. i soudy, policie, státní zastupitelství, školy, hasiči a spousta dalšího. A chcete říct, že když někomu něco nevyhovuje, tak přiškrtí rozpočet? Aby ovlivnil policii, tak přiškrtí rozpočet celé policii? Aby ovlivnil soudy, tak přiškrtí rozpočet soudům? Když chce ovlivnit státní zastupitelství, tak přiškrtí rozpočet všem státním zástupcům? Vždyť to se nikdy nestalo. Co to je za nesmysl?“ 16) Vy ten argument nechápete tedy? „Vždyť už teď mají politici možnost v těchto případech to nějak rozpočtově ovlivnit a mně připadá, že to jsou mnohem více ohrožující případy, když se na to díváme z hlediska demokracie – a nikdy k tomu nedošlo, nikoho to ani nenapadlo. Tak já vůbec nechápu, proč by to mělo někoho napadat v souvislosti s Českou televizí, která má ve srovnání třeba se soudci a státními zástupci ten vliv minimální. Nebo s policií – kdyby někdo chtěl účelově ovlivnit nějaké kauzy, tak nikdy nedošlo k tomu, že by snižoval policii celý rozpočet. Vůbec nechápu, proč by k tomu mělo docházet v případě ČT, a navíc když je to model, který funguje v západních zemích. Já tomu nerozumím. Naopak opozice hájí model, od kterého se v západních demokratických zemích ustupuje, a samozřejmě se musíme ptát proč.“ 17) Zítra (minulé úterý – pozn. red) máte tedy předkládat to, že část poplatků se bude rušit. Kdy myslíte, že bude ta další fáze? Protože jsem pochopil, že tohle je tedy ta první. Kdy bude ta druhá? „O tom budeme informovat. Chceme zrušit poplatky všem od příštího roku.“ 18) Zastavme se ještě u Otázek Václava Moravce. Byl jste tam po devíti letech – samozřejmě se pak ukázalo, že byly poslední. Jak to na vás celé působilo? Není žádné tajemství, že ty spory pana Moravce s vedením tam byly právě ohledně toho, že nechtěl zvát vás. „Podívejte se, já jsem u těch sporů nikdy osobně nebyl. Nikdy jsem se neúčastnil ani jednání Rady České televize, ani jsem nikdy v životě nejednal s panem Hynkem Chudárkem, ředitelem České televize. Já jsem nikdy nebyl ani v jeho kanceláři, ani on nebyl nikdy v mé kanceláři tady. Takže jestli tam byly nějaké spory a co bylo jejich obsahem, to se musíte zeptat někoho jiného, protože já jsem u toho nikdy nebyl. Já jsem si to přečetl jenom v médiích. Jediné, co jsem požadoval, bylo, že mi přišlo podivné, že zhruba zhruba 10 % koncesionářů ČT jsou voliči SPD.“ 19) To znamená? „Našim voličům vadilo to, a psali mi, proč ze svých koncesionářských poplatků platí propagaci předsedům jiných politických stran v hlavním diskuzním pořadu. A na tuto otázku jsem nedokázal našim voličům odpovědět, protože mně to taky připadalo zvláštní. Proč náš volič musí platit, když já jsem tam byl naposledy v roce 2014? Oni do toho počítají předvolební debatu, kterou moderoval Václav Moravec. To ovšem nebyly Otázky Václava Moravce, jenom abychom si řekli.“ 20) Takže říkáte, že jsem tam byl po 12 letech? „To v roce 2017 nebyly Otázky Václava Moravce, to byla předvolební debata, kterou moderoval Václav Moravec z Kongresového centra v Praze. Takže oni si to tam zase trošku upravili. Když jsem byl naposledy v Otázkách, tak proti mně byl Jiří Dienstbier na téma referenda – na to si pamatuju dodnes, pochopitelně. A to bylo v roce 2014. A na tuhle otázku, kterou mi pravidelně kladli voliči, jsem nevěděl, jak odpovědět. Říkal jsem, že se asi musí zeptat toho, komu platí v České televizi. A předtím se mě lidé také ptali, jak se cítím, když jdu do toho pořadu po tolika letech.“ 21) A s jakými jste tam šel pocity? „Cítil jsem se, jako když jdu do jakéhokoliv jiného pořadu. Za ta léta, kdy měl Okamura zákaz chodit do Otázek Václava Moravce, už jsem to přestal nějak prožívat. Viděli jste, že jsem byl úplně v klidu. Šel jsem do pořadu, řekl jsem svoje odpovědi a zase jsem odešel. A pak jsem se dozvěděl, protože venku stála média, že prý Václav Moravec oznámil konec. Tu informaci jsem nevěděl předem, takže vůbec nevím, co za tím je. Víc k tomu nemůžu říct. Já bych jen chtěl, aby byl dodržován Kodex ČT, na který jsem neměl žádný vliv, aby byl dodržován zákon o ČT, který jasně uvádí vyváženost vysílání – a jinak já vysílání nijak ovlivňovat nechci.“ 22) Vy jste naposledy s Bleskem mluvil před volbami v předvolební superdebatě, tehdy ještě v opozici. Teď spolu po zhruba půl roce sedíme v kanceláři předsedy Poslanecké sněmovny. Měnil jste tu něco po vaší předchůdkyni? „Tak v prvé řadě za mojí předchůdkyně, támhle za mnou, byla česká vlajka a vlajka Evropské unie. Já jsem si to upravil a dal jsem si tam dvě české vlajky, protože mám vlastenecké smýšlení a líbí se mi, když vidím dvě české vlajky. Stejně tak jsem dal do předsálí dvě české vlajky – tam také vlajka EU není, abych si vytvořil prostředí, ve kterém se cítím dobře, protože sem chodím každý den. A jinak jsem ještě zintenzivnil svoji práci, protože tím, že jsme součástí vládní koalice, tak mým úkolem je připravit schůze Sněmovny, aby fungovala. Je tady 380 zaměstnanců, je to velký provoz s velkým rozpočtem, tak chci, aby všechno fungovalo dobře.“ 23) Sáhl jste ještě na něco dalšího? „Začal jsem ihned šetřit na zahraničních cestách, takže už jsem ušetřil značné finanční prostředky tím, že za paní Pekarové to tady byla luxusní cestovní kancelář. Ostatně se cestovalo i na exotické cesty, např. pan Skopeček, místopředseda Sněmovny za ODS, nebo pan Benešík z KDU-ČSL – poslanci procestovali celý svět v business classu bez nějakých hmatatelných výsledků. A já jsem začal masivní úspory na zahraničních cestách, takže se za mě cestuje mnohem méně.“ 24) O tom se poměrně hodně mluvilo. Vy jste, tuším v prosinci, zastavil tu cestu opozičních poslanců na NATO ve Washingtonu. Zakázal jste mezitím ještě nějaké další opoziční cesty? Pokračuje tahle strategie? „Já jsem nezakazoval opoziční cesty, máte špatné informace. Tu cestu do Washingtonu jsem pozastavil z toho důvodu, že jsem si nechal zjistit, že tady před třemi lety proběhlo výběrové řízení na letenkářské firmy a za paní Pekarové byly vybrány dvě firmy, které měly zajišťovat letenky. Poté, co mi přišel návrh cesty do USA, jsem se na to podíval, protože jsem z cestovního ruchu a mám přehled. A viděl jsem, že letenka je za 210 tisíc korun – měli letět dva opoziční poslanci, každý za 210 tisíc. Tak jsem řekl – tak to teda ne. A hned média začala psát, že Okamura je proti NATO a nechce umožnit cestu do Washingtonu. Tlačili mě, abych odsouhlasil nehospodárné nakládání s veřejnými penězi. Poté, co jsem řekl stop a ať přepracují nabídku, tak už byly články, že nechci pouštět lidi do NATO. Druhá nabídka přišla do dvou hodin, na 180 tisíc za letenku. A já jsem řekl – tak dost. Říkal jsem si, jestli z toho nemá někdo provizi? Připadalo mi to jako rozkrádání veřejných prostředků za bílého dne.“ 25) Takže podle vás šlo o předraženou zakázku? „Nechal jsem si zjistit skutečnou cenu letenky a napotřetí mi přišla ta samá letenka za 108 tisíc. Tzn., že jsem během jednoho dne ušetřil 200 tisíc korun na dvou letenkách. Do toho už média dělala antikampaň, že bráním opozici a NATO, přitom pravda byla úplně jiná. Na tu cestu se přihlásili jen dva opoziční poslanci a tvrdili, že nikdo jiný není schopný získat vízum. Já říkal, že to není pravda, protože vím, jak to funguje. Předsedou delegace NATO byl poslanec Karel Beran, ověřil jsem to a ukázalo se, že vízum lze získat okamžitě. Ve finále jel pan Beran za koalici a jeden poslanec za opozici. Delegace byla vyvážená a ušetřilo se. Přesto jsem od některých médií schytal kritiku, že jsem gauner a že brzdím cestu. Mohl jsem to nechat být a měl bych klid, ale to není Okamura, já budu šetřit veřejné peníze. Pokrátil jsem i počty v delegacích, všechno si sedlo a už je klid, protože pochopili, že teď to řídí někdo jiný.“ 26) Drží se tenhle režim i u dalších cest? „V delegacích, kde třeba jezdili čtyři lidi, jsem nechal všechno zjistit na zahraničním odboru, aby mi nahlásil skutečný minimální nutný počet členů delegace. Tam, kde dříve jezdili třeba tři, za mě jezdí dva. Kde jezdili čtyři, tak jezdí dva. Kde jezdili dva, ukázalo se, že stačí jeden. Tzn., že já mám přesně v tabulce, kolik je ten minimální počet. A dal jsem pokyn, že rozpočet na zahraniční cesty za Okamury nikdy nesmí překročit rozpočet paní Pekarové Adamové, abychom byli vždycky níž. Takže jen abyste věděl, dál jsem snížil i počet podvýborů. A zase z toho byl bugr.“ 27) To jsem si zrovna před rozhovorem kontroloval. Je pravda, že ještě loni za předešlé vlády bylo 63 sněmovních podvýborů, teď je jich 56. Které třeba konkrétně to byly podvýbory, které jste zrušil? „Prosím vás, mám to tady někde v tabulce. Ale u každého předsedy podvýboru, který šel dolů, jsem ušetřil milion korun, protože předseda podvýboru má příplatek jako místopředseda výboru, takže je to dohromady za čtyři roky milion korun jen na tom příplatku. Tím, že jsem snížil počet podvýborů, jsem ušetřil už necelých 10 milionů korun. Plus jsem razantně snížil počet místopředsedů podvýborů, myslím opravdu asi o tři čtvrtiny. Tam je příplatek přibližně 11 500 korun měsíčně, tzn. asi 130 tisíc ročně. Jenže tady bylo 63 místopředsedů podvýborů a teď je jich, pokud si dobře vzpomínám, asi 15 nebo 16. Tzn., že odpadly desítky těchto funkcí a už jenom tady jsem ušetřil další miliony korun v rozpočtu. A rozhodl jsem se, že ty ušetřené peníze přesunu k zaměstnancům Sněmovny, protože např. v gastru, kde pracuje asi 70 lidí, mají mnozí jen 25 tisíc korun měsíčně, slyšíte dobře, 25 tisíc měsíčně. Už jsem rozdělil nějaké prémie v prosinci a od dubna přidáme běžným pracovníkům Sněmovny, protože skončilo rozpočtové provizorium a teď už to jde.“ 28) Vy jste říkal, že jste ušetřil miliony… „Přes 10 milionů už teďka.“ 29) A to půjde všechno, říkal jste, zaměstnancům Poslanecké sněmovny? „K poslancům nejde nic, protože tam je to ze zákona. Takže chci to přeskupit k pracovníkům Sněmovny všechno.“ 30) Opravdu všechno? „My jsme měli ponížený rozpočet v rámci úspor pro letošní rok. Jen tak mimochodem, všichni šetříme i na úřadech. Takže i Sněmovna má ponížený rozpočet, protože šetříme v celé vládní koalici. Ve Sněmovně máme letos rozpočet snížený asi o 15,5 milionu korun. Takže já, abych zajistil, že se tady běžní zaměstnanci měli dobře, tak jsem potřeboval ty peníze ušetřit a budu šetřit dál, protože o ty běžné lidi mi jde. A protože máme ponížený rozpočet, tak už toho moc nezbývá. Ale co se týče politiků, tak mi tady leží návrh na zmrazení jejich platů na pět let, už jsme ho podali jménem naší vládní koalice, ale pořád se k tomu nemůžeme dostat, protože opozice obstruuje. Takže by bylo dobré, aby s tím přestala, protože oni sami platy politiků zvyšovali, zvýšili je od ledna.“ 31) Není to ale role opozice? Vy jste také v opozici obstruovali. „Rolí opozice je bránit zamrazení platů politiků? To chápu, protože oni je dvakrát zvýšili v minulém volebním období. A my je chceme zamrazit. My nechceme, aby politikům se zvyšovaly platy. Tak vám jenom říkám, jak k tomu přistupujeme.“ 32) Vy jste po vašem zvolení předsedou sliboval, že chcete přispět k lepší atmosféře ve Sněmovně. Co pro to konkrétně děláte? Ať už je to mezi poslanci, nebo mezi kluby… „Jestli si všímáte, tak já, když řídím Sněmovnu, tak je to vysoce nestranické řízení. Nikdo nemůže říct, a na tom se podle mě shodují úplně všichni, že žádným způsobem nešikanuju opozici, že k nim nemluvím jiným tónem. Když dám příklad z minulého týdne, respektive předminulého, kdy byla poslední schůze, tak si vzpomeňte na hlasování o státním rozpočtu, jak tam šla poslankyně Pirátů paní Svárovská na mikrofon a vytkla mi, že mám říkat paní ministryně Schillerová, a ne ministr. Kdybych jel přesně podle jednacího řádu, tak ji napomenu, protože v tu chvíli může poslanec vystupovat jen k hlasování a není otevřená rozprava.“ 33) Neotočilo se to nakonec spíš proti vám? „Já jsem to vzal s nadhledem, nechal jsem ji to říct, dvakrát jsem řekl paní ministryně a pak jsem se vrátil k ministrovi, protože to mám zažité. Ostatně i na úřadech je napsáno ministr, kancelář ministra, nikoliv ministryně. Pak přišel pan Bartošek a podal námitku proti postupu předsedajícího. To jsem vzal v klidu, s úsměvem, a řekl jsem, že jsem chtěl jen odlehčit dlouhé hlasování, tak jsem dal prostor paní poslankyni, aniž bych dodal, že vlastně vystupovala v rozporu s jednacím řádem. Vzal jsem to jako odlehčení a chtěl jsem pokračovat dál. A oni na základě toho chtěli hned odvolávat předsedajícího, přestože jsem nechal opozici promluvit i nad rámec pravidel.“ 34) Takže myslíte, že se vám daří naplňovat ten slib? „Tady vidíte typický příklad, jak se snažím, aby byla ve Sněmovně pohoda, a jak naopak někdo jde za každou cenu do konfliktu, konkrétně pan Bartošek. A já si myslím, že je to zbytečné, protože bychom tady měli vycházet pracovně normálně. Každý má jiný program, já se tady s nikým hádat nechci, jsme tady rozhodnutím voličů, takže se snažím, aby to probíhalo v dobré atmosféře. A myslím, že to je i vidět, že žádné obavy opozice z řízení schůzí se nepotvrdily.“ 35) Zeptal bych se i na něco konkrétnějšího – a to na poslance Jindřicha Rajchla, který je v poslaneckém klubu SPD. Ten v lednu označil poslankyni Pirátů Katerinu Demetrashvili za „přidrzlou, namyšlenou nánu“ a mluvil i o tom, že by si zasloužila facku. Není to dle vás už za hranou? Řešil jste to s ním – i v rámci zlepšení sněmovní kultury? „Tak já jsem zásadně proti jakémukoliv násilí. Já jsem zásadně proti jakémukoliv násilí. A vzpomínám na poslance koalice SPOLU Jana Bartoška, který v Partii u Terezie Tománkové, kdy jsme seděli proti sobě – je to tři roky, kdy mi vyhrožovali smrtí a pobodáním, což bylo i v médiích –, tak na dotaz paní Tománkové odpověděl, že jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá. Takže mě překvapilo, že zástupci koalice SPOLU, i někteří jejich současní poslanci, takto schvalují výhrůžky smrtí jako styl politického boje. S tím zásadně nemůžu souhlasit. Tu Partii si ostatně můžete přehrát, vyjede vám to i na internetu. Takže já to zásadně odsuzuji.“ 36) Já jsem se ptal konkrétně k panu Rajchlovi. „Já vám na to odpovím, i na tuhle paní. Zásadně odsuzuju jakékoliv násilí. Ale to, co jsem se doslechl, že paní Demetrashvili říká za urážky o vládních poslancích, včetně mě, to podle mě taky nepatří do normální slušné komunikace. Tzn., já znovu říkám, že jsem proti výhrůžkám fyzickým násilím, proti výzvám k fyzickému násilí a jsem také proti tomu, aby si poslanci mezi sebou nadávali. Nemám problém s tvrdou politickou debatou a argumentací, ale nadávat si různými přízvisky mi nepřipadá správné. A jestli jste si všimli, já jsem zvolený předsedou od pátého listopadu a nedělal jsem to ani dřív. Ukažte mi jediné moje vyjádření, kde bych někoho takto hanlivě označil. Když se ale podíváte, kolik opozičních poslanců mě označovalo různými nadávkami a přízvisky, to ani nemusíte hledat, stačí se podívat na jejich projevy před mou volbou předsedou Sněmovny. 37) Zpět k panu Rajchlovi. Řešil jste to tedy s ním? I třeba s paní Demetrashvili? Sešli jste se? „Já jsem s paní Demetrashvili ještě v životě nemluvil a donedávna jsem ani nevěděl, o koho jde. Je tady 200 poslanců, tak asi chápete, že ta příležitost není tak častá. A co se týče pana Rajchla, to mi říkáte teď poprvé, já jsem vůbec nevěděl, že něco takového napsal. Takže děkuju za tu informaci a panu Rajchlovi řeknu, že by tohle psát neměl. Nevím, na co reagoval. Protože slovník paní Demetrashvili, jak jsem se doslechl, jak se vyjadřuje o vládních poslancích, včetně mě, tak mě to překvapuje. Překvapuje mě, že takový slovník používá. Ale ať si mluví, jak chce, proti gustu žádný dišputát. Můj slovník to není.“ 38) Myslím, že to bylo v reakci na to, co říkal pan premiér – jak se vyjadřoval k mladým pirátským poslankyním. „Já paní Demetrashvili nesleduji. Dokonce se přiznám, že jsem ještě před měsícem ani přesně neznal její jméno. Až poté, co mě někdo upozornil, že je tady nějaká mladá poslankyně za Piráty, co pořád jen někomu nadává. Budu upřímný, já jsem si jí ani nevšiml. Ale není to žádná přehlíživost, je to tím, že je tady 200 poslanců a ta schůze není každý týden, takže si opravdu nemůžu zapamatovat všechna jména. Zvlášť u poslanců, kteří nejsou výrazní. Mezi které bych ji zařadil, protože mě vždycky zaujmou poslanci, když vystoupí a mají nějaké věcné návrhy, jak zlepšit život lidem. Taková jména si zapamatuju. Možná i proto jsem to jméno ještě donedávna neznal. Já si nepamatuji ani její křestní jméno.“ 39) Když už jsme u těch poslanců za SPD, tak musím se zeptat na paní Šichtařovou. Ta po nedávném odchodu ze Sněmovny řekla, že tu bylo nežádoucí studovat zákony a že se hlasuje jako loutky na provázku. Co na to říkáte? „Paní inženýrka Šichtařová byla vybraná stranou Svobodných jako jejich lídr. Tzn., že poté, co jsme se domluvili na spolupráci, že SPD bude kandidovat s podporou Svobodných, PRO a Trikolory, tak si Svobodní sami na své konferenci zvolili paní Šichtařovou za jejich lídra. A my jsme byli domluveni, že budeme respektovat výběr lídrů těchto partnerů, které jsme přizvali na kandidátní listinu. Protože občané už před rokem říkali, aby se síly na vlastenecko-konzervativní scéně netříštily, ale aby spolupracovaly. Takže já jsem na výběr neměl žádný vliv. Následně jsme se domluvili, že každá z těchto stran bude mít lídra v jednom z krajů, nakonec Svobodní měli dva, mj. v Jihočeském kraji pana Vondráčka. Takže já říkám, že to byl výběr strany Svobodných, který jsem respektoval.“ 40) Já teď nemyslím paní Šichtařovou konkrétně, ale ty její osočení vůči poslaneckému klubu SPD. Tedy že je v něm „nežádoucí studovat zákony“ a že se „hlasuje jako loutky na provázku“. „To se musíte zeptat předsedy Svobodných Libora Vondráčka, proč to paní Šichtařová říkala. Já nevím, proč to říkala, protože jak víte, já jsem ve Sněmovně hodně aktivní. To je věc, kterou podle mě nemůže zpochybnit ani opozice, že bych nebyl maximálně aktivní, a to jak teď, tak i dříve. Jsem tady doslova od rána do noci a tou prací žiju, bojuju tady za občany od rána do večera. Myslím, že opravdu nikdo nezpochybňuje můj přístup k práci. A naopak to některé konkurenty i vysiluje. Ale chci říct, že tohle je otázka na paní Šichtařovou, protože já jsem ji blíž neznal. Je to nominantka strany Svobodných, byla jejich lídryně, takže to byl jejich výběr. Já jsem ho respektoval. Je členkou Svobodných, není členkou SPD, byť byla v našem poslaneckém klubu. Takže na to se musíte zeptat Libora Vondráčka. My makáme naplno. A místo paní Šichtařové teď nastupuje náš pražský zastupitel, pan magistr Nerušil za SPD. Tak to je.“ 41) Ale nesouhlasíte tedy s tím, že jsou věci předem odhlasované v rámci koalice. „No tak to asi úplně není, protože paní inženýrka Šichtařová sama při svém posledním hlasování ukázala, že to je jinak. Já jsem byl spolu s ní jeden z pouhých sedmi poslanců, kteří hlasovali proti unijnímu cenzurnímu zákonu DSA. A na základě tohoto hlasování pak paní inženýrka řekla, že bude pokládat mandát. Kdyby bylo něco domluveno koaličně, tak by těch sedm poslanců nehlasovalo proti. Já jsem mezi těmi sedmi byl, protože odmítám cenzuru. Jsem pro svobodu slova a odmítám, aby byly občanům mazány profily nebo aby byly platformy ohrožovány vysokými pokutami, pokud nebudou podle pokynů různých neziskových organizací vyhodnocovat, co lidé smí psát na internetu a co ne.“ 42) Takže nesouhlasíte? „Jestli se mě ptáte na to hlasování, tak té argumentaci paní inženýrky vlastně nerozumím, protože právě její poslední hlasování, stejně jako moje, bylo důkazem, že to tak není. Bylo nás jen sedm, napříč Sněmovnou, kdo hlasoval pro zamítnutí, přestože většina koalice hlasovala jinak. Takže tomu nerozumím.“ 43) A ještě pak dodala, myslím, že v TV Nova, že vládní strany zradily svoje voliče. Co vy na to? „Já jsem hlasoval pro zamítnutí, stejně jako ona, toho DSA.“ 44) Asi nemyslí konkrétně toto, ale obecně. „Tak to se zeptejte jí, co myslí, ale právě já jsem důkazem toho, že jsem nezradil. Já jsem byl jeden z těch sedmi, stejně jako ona, kteří hlasovali proti DSA. Nebo ne?“ 45) Já to nemůžu hodnotit. „Já vám to jen říkám, že jsem byl jeden z těch sedmi. Takže tím určitě nemyslela mě. O mně je známé, že hlasuju vždycky podle programu, ať jsou hromy a blesky. Slíbil jsem zrušení koncesionářských poplatků voličům, pokud budeme ve vládě – ve vládě jsme, tak to tlačíme, jak to jde. Ti, kteří nás nevolili, nám to vyčítají, ale ti, kteří nás volili, nám za to tleskají.“

Screenshot

Screenshot není k dispozici

Metadata

PlatformaFacebook (social)
Publikováno27.03.2026 16:43
První viděn11.04.2026 20:41
Poslední kontroladosud nekontrolováno
Počet slov0
Hlídač ID5fc6e40789fa248162f7c5f7194c43fa
Original IDpfbid0SYdWJLBwZPGu8TBSeZU7iAuPopkfbPHsfYNVWQxW2zowPGSGQ47Kyh57BCU4Danjl
Zdrojová URLhttps://www.facebook.com/tomio.cz/posts/pfbid0SYdWJLBwZPGu8TBSeZU7iAuPopkfbPHsfYNVWQxW2zowPGSGQ47Kyh57BCU4Danjl