← Mgr. Eva Decroix

Kdo zná naši Josefínu, zná i hloupé vtípky “hledej voko, dones” Když totiž byla štěňátko, jedno očičko jí vypíchla kočka. Anabáze velká, pár operací, ale nakonec dobrý. V ničem jí to nikdy nebránilo. Jančí jak teriér celý život, lítá v přírodě, běhá se mnou, cestuje a je vůbec nejvíc super parťák a láska❤️ Ale teď máme problém 😟 Šedý zákal v druhém oku. Ouuuups! Vidí fakt prd a horší se to. Jančí pořád stejně, ale občas projde sloupem, občas mine gauč při výskoku. Ze schodů doslovně letí, protože je nevidí. Pořád někde stojíme a zachraňujeme sebevražedného psa před jeho samým 🙈Vytváří to i poměrně zajímavé situace. Prostě ne - pes nerozumí volání: “pozor potok” ani “uhni, je tam sloup”. Ouups! Nést mokrého psa domů v březnu nepotěší ani psa ani paničku. A kdybyste mne potkali na ulici se psem, jak hlasitě a vytrvale mlaskám, nehráblo mi. Jen to pomáhá psovi v orientaci. Ale také vytváří vtipné pohledy u kolemjdoucích, kteří si to občas berou osobně 😂 Tak dnes velký den! U veterináře. Příprava na operaci čočky. Držte palce, ať klapnou krevní testy. Žijeme tím celá rodina. Na naši slepoňu milovanou nedáme dopustit ❤️Kopírovat text

Screenshot není k dispozici