← Mgr. Eva Decroix

Už 80 let mluvíme u pomníků padlých z druhé světové války. Vzali jsme si ale děsivě málo. Děsivě málo, z toho jak je snadné a nebezpečné obalamutit v nějaké zemi masy sliby o velkých národních zítřcích, které jsou tak nějak v opozici zájmům jiné země. Děsivě málo z toho, jak krutě se nevyplácí dávat agresorovi územní ústupky, když tušime, že tím jeho choutky neskončí. Děsivě málo z toho, že nejvíc umírají a trpí obyčejní lidé, protože byli ochotni zavřít oči nad malým zlem a malou lží…. Nebo se pletu ? A pochopili jsme, že celá WWII byla umožněna jen kolektivní neochotou, zaslepeností a zbabělostí přiznat si včas, že zlo se musí zničit hned a bez pardonu? A to i přes hlasy chcimírů a samolibých politiků, kteří chtějí moc a potlesk … Osmdesát let je tak strašně málo, aby se to opakovalo, nemyslíte? Tady nebo kousíček vedle …. Postavme se! Máme na to! Žádné nové pomníky 🙏Kopírovat text

Screenshot není k dispozici