← Mgr. Eva Decroix

Před rokem jsem začala řešit registr sexuálních delikventů. Po diskuzi s odborníky jak z řad legislativců tak z řad lidí pracujících s dětmi vznikla teze - řešit ochranu dětí formou takzvaného dětského certifikátu. Řešení mělo být založeno na trestním právu a na takzvaném ochranném opatření, které by soud ukládal a současně zapisoval do speciální části rejstříku trestů těm odsouzeným, u nichž nepřipadá v úvahu další práce s dětmi, protože by jim mohli ublížit. Toto řešení bylo shozeno ze stolu jako neadekvátní a bylo navrženo, aby se věcí zabýval resort školství a hledal řešení formou bezúhonnosti. Jak jsem předpokládala, po dlouhých měsících se ukázalo, že takové řešení není životaschopné. Dnes po více než roce mám radost, že se našla shoda na původním návrhu řešení formou speciálního výpisu z rejstříku trestů. Dětský certifikát tedy bude!! Již jsem se však o sobě dočetla, že vznik dětského certifikátu snad mám blokovat já osobně, protože stojím na straně pachatelů. Tak vážení a milí! Aby bylo jasno. Předně mě to naštvalo. Ale poté a hlavně jako právník a zákonodárce mám povinnost vždy hledat taková řešení, která jsou spravedlivá pro všechny tedy jak pro oběť tak pro pachatele. Představa některých že se vrátíme do středověku a budeme vypalovat doživotně někomu nějaké stigma, sniž by k tomu byl důvod nemá co dělat s tím zda stojíte na straně obětí či pachatelů. Je to prostě nespravedlivé. Ano, někteří pachatelé obzvlášť odporných trestných činů v oblasti násilí či sexuálního násilí by měli být automaticky diskvalifikováni z jakékoliv další práce s dětmi!! Jsou ale lidé, kteří udělali chybu, dostali za ni trest ten si odpykali, ale nejsou nebezpeční. Naopak mohou být pro děti nebezpeční jiní, kteří se třeba dopustili úplně jiného trestného činu, ale je vhodné, aby u dětí nepracovali. Tedy zčásti musí být řešení zákonodárné zčásti musí ponecháno na soudech. Tento rozumný přístup byl dnes podpořen v rámci odborného kolegia svolaného z iniciativy zmocněnkyně pro lidská práva. Zákony prostě nemůžeme psát, tak aby získávaly pouze politické body a líbily se lidovému soudu, ale aby byly spravedlivé a funkční. Odborníci, lidé pracující s dětmi, ale i některé oběti, které veřejně mluví o svém traumatu z dětství ví, že ani já ani @ODScz nejsme k potřebě ochrany dětí ani slepí ani hluší. Naopak hledáme řešení, diskutujeme. Jen si to denně nevěšíme na sítě. Já osobně mám radost, že byť s určitým zpožděním, ale tak dnes nakonec zvítězil zdravý rozum a shodli jsme se na řešení! Děkuji @SpravedlnostCZ a @laurencikova_k za dnešní profesionálně vedené jednání, svým kolegyním @BaraUrbanova @TatanaMala a @KlaraKocmanova za práci na tématu. A hlavně @TomasPaprstein za odvahu a vytrvalé nakopávání, aby se věci hýbaly! Důrazně podotýkám, že dětský certifikát nevyřeší vše. Samozřejmě i někdo, kdo jej má takzvaně čistý, se může dopustit trestného činu a násilí na dětech a je tedy i nadále nutné dělat osvětu, vzdělávat děti, rodiče i veřejnost pracující s dětmi, o tom kde jsou hranice a co je přípustné. Také je nadále nutné velmi bedlivě sledovat, kdo jak s dětmi pracuje a s dětmi o tom mluvit. Ani v této oblasti totiž neexistuje žádné zázračné řešení, které by navždy vymýtilo veškeré násilí. Nicméně jsem ráda, že po počátečním přešlapování již nic nebrání vzniku dětského certifikátu. A věřím také, že bude užitečným nástrojem pro ochranu našich dětí.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici