← Mgr. Jan Čižinský

Kdy jsem zažil největší nervy v politice?Velký nervy mívám ve dnech jako třeba dneska, když má být ledovka, tak jestli naši dobře posypali, aby se nikdo nepřerazil. Zažil jsem ale dost vyhrocených situací. Třeba když sedmičkové zastupitelstvo neschválilo referendum o nepredražené radnici, na které jsme s kolegy pracně v mrazech sesbirali podpisy. Nebo když naopak to referendum vyhlásil soud, tak aby přišlo hlasovat dost lidí. Nebo když jsme pak tu radnici sami stavěli, abychom se zase do referendového limitu vešli. :-) A taky třeba když nám jedna společnost hrozila miliardovou arbitráží a my to vysvětlovali na koberečku na Ministerstvu financí. Jedna z nejnáročnějších chvil ale byla, když jsme za covidu sehnali vakcíny pro seniory jako jedni z prvních a neměli jsme k nim jehly a stříkačky a já obvolával zdravotnické obchody, abych to sehnal. Nebo když jsme ze školy na Strossu udělali jeden den největší očkovací centrum v celé zemi a na začátku se proces očkování na pár minut zadrhl a náměstí se do deseti minut zcela zaplnilo lidmi - aby se do dalších dvaceti minut opět vyprázdnilo, když vše začalo fungovat. Náročné také bylo, když přede mnou jeden dealer vytáhl velký nůž anebo když jsem zjistil, že mne před magistrátními volbami dlouhodobě sledují nějací pánové. Ale to jsem ještě netušil, co přijde dál. Naše pětiletá dcera Rozálka dostala ve školce za úkol starat se přes víkend o strašilky. Přinesla domů plastové terárium a moje utrpení začalo. Ty strašilky mají totiž strašně dlouhé nohy a mají jich moc a byly to v poměrně malém teráriu strašilky celkem tři. Každý den jsme jim čistili to terárium a nacpat je zpátky byl infarktový úkol. Prostě zacvaknout ten dekl a neucvaknout žádnou nohu bylo asi takové, jako nacpat chobotnici do síťovky, aby vůbec nic nekoukalo. A do toho okolo chodila naše třináctiletá dcera Violka a vymýšlela novinové titulky, třeba: "Starosta připravil strašilku ze školky o nohy. Postará se o Prahu 7 lépe?" A když jsme konečně viko zaklapli, chodila moje žena na chalupě po místnosti a po konzultaci s umělou inteligencí říkala: "Támhleta se nehýbe, asi omdlela zimou a pak určitě umře." A pak zase Violka: "Starostovi umřely zimou školkové strašilky, jak to že si troufá řídit Prahu 7?"... No prostě když jsem strašilky odvezl opět do školky a po týdnu jsem je zkontroloval, že se jim daří dobře, spadl mi fakt kámen ze srdce! Přežil jsem svou politickou smrt :-)Kopírovat text

Screenshot není k dispozici