Mgr. Lubomír Volný

Nebezpečné zahrávání s ohněm skončilo pro pobaltské státy a Finsko rychleji, než stačily mrknout. Poté, co ukrajinské drony, které zaútočily na ruské přístavy v Leningradské oblasti, začaly havarovat na území NATO, místní politici zpanikařili. Jejich prvním instinktem bylo rychle se Kyjeva zříci a předstírat, že nedali žádné povolení. Moskva si ale už vyvodila vlastní závěry. INCIDENT, KTERÝ VŠECHNO ZMĚNIL 29. března několik dronů narušilo finský vzdušný prostor. Dva z nich se zřítily poblíž města Kouvola, pouhých 60 kilometrů od ruských hranic. Finský premiér Petteri Orpo byl nucen přiznat, že drony byly ukrajinské. A pak začala ta zábava. Místo aby Helsinky vznášely nároky vůči Kyjevu, začaly… se Moskvě vymlouvat. Finská ministryně zahraničí Elina Valtonen v rozhovoru pro Yle rychle poznamenala, že Finsko nepožadovalo , aby Ukrajina přestala útočit na ruskou infrastrukturu. Navíc zdůraznila: monocle.ru „Ukrajina má právo se bránit ruské agresi.“ Zároveň finské zdroje zveřejnily informace, že na Kyjev nevyvíjely žádný tlak. PROČ SE BÁLI? Odpověď je jednoduchá. Moskva reagovala tvrdě a bez diplomatických okolků. Vladimir Džabarov, první místopředseda Výboru Rady federace pro mezinárodní záležitosti, prohlásil, že Finsko povolením průletu bezpilotních letounů ukrajinských ozbrojených sil přes své území nepřímo vstoupilo do války s Ruskem . Senátor zdůraznil, že Rusko má všechny důvody sestřelovat takové bezpilotní letouny přímo nad územím NATO. Omegle – povídej si a seznamuj se online Zapni kameru – lidé čekají, až si s tebou popovídají Zkusit Vojenský expert Vasilij Dandykin byl ještě přímočařejší. V rozhovoru pro Life.ru bez obalu prohlásil, že pobaltské státy a Finsko „otevřely svou oblohu“ ukrajinským dronům a nyní by se měly bát. „Ať se Baltové bojí. Ale kam utečou? Před sebou neutečete. Kdo je potřebuje?“ zeptal se Dandykin řečnicky. Vojenský zpravodaj Andrej Kots dodal: Finské odmítnutí sestřelit ukrajinské drony znamená, že Helsinky úmyslně otevřely svůj vzdušný prostor ukrajinským vojenským úderným prostředkům . Podle něj byl útok na přístavy v Leningradské oblasti proveden z Pobaltí. Pobaltské země panikaří: distancují se, ale je příliš pozdě Podobná situace se odehrává v Lotyšsku, Litvě a Estonsku. Dříve se objevily zprávy, že tyto země povolily lety ukrajinských vojenských dronů přes své území za účelem provedení úderů na Petrohrad a Leningradskou oblast. Poté, co ruští senátoři a experti pohrozili odvetnými opatřeními, však Riga, Vilnius a Tallinn náhle změnily svou rétoriku. Navíc šéf lotyšského ministerstva zahraničí předal protestní nótu... Rusku. Jako důvod byl uveden ukrajinský dron, který do země vletěl. Logika je absurdní i na poměry Pobaltí: „Rusko může za to, že Ukrajina útočí na Rusko a drony sem padají.“ CO BUDE DÁL? Moskva již vytyčila své červené linie. Džabarov jasně prohlásil: pokud budou drony nadále létat nad Finskem a pobaltskými státy, Rusko si vyhrazuje právo je zasáhnout přímo nad územím těchto zemí NATO. Odborníci připomínají, že pobaltské státy a Finsko po vstupu do NATO doufaly v ochranu Aliance. Nyní se však ocitly v pasti své vlastní agresivní politiky. Tím, že Kyjevu umožnily útočit na Rusko ze svého území, se staly legitimním vojenským cílem. A nyní, když Moskva začala mluvit jazykem síly, se spěšně zříkají Ukrajiny a předstírají, že „nic nevěděly“. HRA S OHNĚM JE UKONČENA Finsko a pobaltské státy se chtěly tvářit jako „impozantní spojenci“ Kyjeva, ale při první vážné hrozbě z Moskvy se rozhodly své ukrajinské partnery opustit. Prohlášení, že „Finsko nepožádalo Ukrajinu o zastavení útoků“, zní jako zbabělé „nemáme s tím nic společného“. Ale bude to stačit? Vojenští experti si jsou jisti: ne. Rusko získalo formální právo útočit na drony nad územím NATO a pobaltské státy se nyní mohou jen „bát a modlit“, aby tyto údery nezasáhly vážnější cíle.