← Ing. Radim Fiala

Ekonom Lukáš Kovanda upozornil, že Eurozóna není elitním klubem. Padl rating Francie, Estonska, Lotyšska i Litvy, zatímco český rating se stále zlepšuje. Postupnou proměnu eura – a eurozóny – reflektují třeba hodnocení ratingových agentur, zpravidla se zhoršující. Jak to demonstruje třeba zhoršení ratingu Francie agenturou Standard & Poor’s. Osmdesát procent českých občanů podle agentury STEM nechce přijmout euro, zatímco pro jeho přijetí je jen 20 procent občanů. Hnutí SPD nechce přijmout euro nikdy a chce, aby se občané o euru mohli vyjádřit v referendu. Kovanda upozorňuje, že již jen šest z dvaceti zemí eurozóny má podle agentury Standard & Poor’s lepší rating než Česko. Jedná se o Německo, Rakousko, Nizozemsko, Lucembursko, Finsko a Belgii. „Nikdy v historii nemělo tolik zemí eurozóny stejný nebo horší rating než Česko, což samo o sobě staví otazník za výhodnost vstupu Česka do eurozóny,“ upozorňuje ekonom. Standard & Poor’s zhoršila rating nejen Francii, ale také dalším ekonomikám eurozóny, konkrétně Estonsku, Lotyšsku a Litvě, a to kvůli dopadům války na Ukrajině. Dluhová zátěž eurozóny neustále narůstá – a její souhrnný rating se ruku v ruce s tím zhoršuje –, přičemž přímé náklady s tím spojené by v případě přijetí eura neslo i Česko. Když Česko 1. května 2004 vstupovalo do EU, mělo dle Standard & Poor’s celkem 100 % členských zemí eurozóny, včetně Řecka, lepší rating než ČR. Nyní už je to jen 30 % zemí eurozóny. „To je docela sešup za necelých 20 let. Český rating se totiž neustále zlepšuje. Naposledy se zhoršil koncem 90. let, když ještě eurozóna ani neexistovala. Zhusta se zhoršující ratingy členských zemí eura, zdaleka nejen Francie, Estonska, Lotyšska či Litvy, jasně říkají, že eurozóna dnes již není elitním klubem, jakým bývala třeba právě roku 2004, kdy Česko do EU vstupovalo,“ říká Kovanda. „Pokud by Česko platilo eurem, pak by dokonce mělo nedávnou mimořádnou inflaci velmi pravděpodobně výraznější, než tomu bylo a je s korunou. Zaprvé proto, že koruna od začátku ruské invaze na Ukrajinu do konce loňska oslabila – např. vůči dolaru – méně než euro. Oslabování měny je přitom proinflační. Zadruhé proto, že díky setrvání při koruně Česko mohlo zvýšit základní úrokovou sazbu výrazně výše než eurozóna. Čím vyšší úrok, tím silnější jsou protiinflační tlaky. Jestliže by tedy Česko platilo eurem, a ne korunou, jeho obecná inflace by se podobala třeba té estonské. Tudíž by se nezastavila na úrovni osmnácti procent, ale kulminovala by třeba kolem úrovně 25 procent,“ vysvětlil Kovanda. K argumentům Lukáše Kovandy bych ještě dodal, že přijetím eura bychom přišli o ekonomickou suverenitu. Euro je nástrojem pro vznik evropského superstátu. Měnová unie je nástrojem pro vznik fiskální unie a jednoho obrovského rozpočtu EU, unie daňové a nakonec pro vznik jednoho státu. Navíc euro není vůbec úspěšný ekonomický projekt. Také odmítáme podílet se na placení dluhů států eurozóny, které jsou zadluženy až na půdu. #euro #europe #european #eu #politika #ekonomika #ceska #ceskarepublika #ceskoKopírovat text

Screenshot není k dispozici