Mgr. Jana Černochová

Před 88 lety, v noci z 29. na 30. září 1938, rozhodli Adolf Hitler, Benito Mussolini, Neville Chamberlain a Édouard Daladier bez účasti Československa, že naše země musí vydat pohraničí nacistickému Německu. Dohoda měla zachránit mír. O necelého půl roku později Hitler obsadil zbytek českých zemí a v září 1939 začala válka v Evropě. O čtyři roky později sehrála operace Anthropoid významnou roli i v cestě k britskému oduznání Mnichova. Po atentátu na Reinharda Heydricha a následném nacistickém teroru oznámil britský ministr zahraničí Anthony Eden 5. srpna 1942 československé exilové vládě, že Británie se od mnichovského řešení distancuje a při poválečném stanovení československých hranic nebude vycházet ze změn provedených v roce 1938 a později. A právě tady vidím paralelu s dnešní Ukrajinou. Také ona čelí agresi státu, který si silou nárokuje část jejího území. A také dnes se vede debata o tom, zda může být cena za mír zaplacena územím napadené země. Zkušenost Mnichova připomíná, jak nebezpečné je rozhodovat o napadené zemi bez ní a věřit, že ústupek agresorovi sám o sobě přinese trvalý mír. Evropská rada i letos znovu potvrdila, že hranice nelze měnit silou, agresor nesmí být odměněn a o cestě k míru na Ukrajině nelze rozhodovat bez Ukrajiny.