Hana Žáková

Dnes jsme si s manželem udělali malý výlet. Bez velkého plánu. Jen tak. Na chvíli vypnout. Fotila jsem si drobnosti kolem sebe. A ani nevím proč, zastavila jsem se u tohohle zámku se srdcem. Prostě jsem zmáčkla spoušť. Až teď mi dochází, že zítra je svatého Valentýna. Možná si někdy svá srdce zamykáme. Ze strachu. Ze zklamání. Z bolesti. Možná ze slov, která zazněla příliš tvrdě. A přitom v Bibli stojí: „Láska je trpělivá, láska je laskavá… nepočítá křivdy.“ (1 Kor 13) Láska není jen romantický okamžik. Je to každodenní rozhodnutí. Být si oporou. Sdílet radost i bolest. Vychovávat s trpělivostí. Odpouštět. Držet se, když je těžko. Začíná doma – mezi manželi, mezi rodiči a dětmi, mezi prarodiči a vnoučaty. A když je opravdová, může růst dál. Do našich obcí. Do našich měst. Do celé společnosti. Možná se na mnohém neshodneme. Ale pokud máme otevřené srdce, máme naději. Láska je dar. Lék. Síla, která uzdravuje víc, než si připouštíme. Ze srdce nám všem přeji, abychom měli vedle sebe někoho, s kým můžeme sdílet radost i bolest. A abychom své srdce nenechali zamčené. ❤️