← Mgr. Aleš Dufek

ITALOVÉ A CÍRKEV Dnes jsem byl poprvé v životě v Miláně, byl jsem ohromen. Katedrála Duomo di Milano, to je neskutečná nádhera. Nedávno tu měl státní pohřeb Silvio Berlusconi. Vzpomněl jsem si tu na jeden starý vtip. Jeden zbožný biskup z Paříže je dobrý kamarád s židovským podnikatelem jménem Abraham. Společně si povídají o teologii a biskup usoudí, že Abraham má možná zájem stát se katolíkem – možná se jednoho dne dokonce bude chtít nechat pokřtít. Pak jednoho dne Abraham přijde za biskupem a říká: „Hele, biskupe, popřej mi štěstí; zítra musím jet lodí. Neuvidíme se tři měsíce; musím zařídit nějaké obchody v Římě.“ "V Římě?“ "Jo, musím bydlet s papežskou rodinou a dělat obchody s vatikánskou bankou.“ "Podívej, Abrahame, vím, že jsi na pokraji křtu. Proč to neuděláš nejdřív?“ "A proč?“ Biskup se začal kroutit. "No, tam dole je to zamlžené – tam dole nevidíš jasně. Tady nahoře v Paříži vidíš mnohem jasněji.“ "Ne, ne,“ říká Abraham, „jedno z mých pravidel je, nejdřív obchod, pak potěšení. Pokud se nechám pokřtít, bude to potěšení, ale nejdřív musím zařídit svůj obchod. Jedu do Říma. Uvidíme se za tři měsíce.“ Takže se druhý den nalodí a biskup si říká: Ztratil jsem ho. Uvidí tam tu korupci a nikdy se nestane katolíkem. Na jaře se ale Abraham vrátí a říká: „Dobře, myslím, že jsem teď připravený na křest.“ Biskup je naprosto konsternován. „Aha, nebyl jsi tedy v Římě?“ "Jo, byl jsem tam.“ "Nebydlel jsi s papežskou rodinou?“ "Ale jo; všechny jsem je poznal.“ "Nedělal jsi obchody s vatikánskou bankou?“ "Ale jo; dělal.“ "A teď se chceš stát katolíkem? Nechápu to.“ Abraham řekl: „Podívej. Nejsem teolog. Nepohrdám tvou teologií. Ale jsem obchodník a vím jistě jedno: žádný pozemský obchod, který by byl tak hloupý nebo zkorumpovaný, by nemohl vydržet dvacet týdnů; ten tvůj vydržel dvacet století. Je to zázrak; jsem přesvědčen!“Kopírovat text

Screenshot není k dispozici