Patrick Zandl

Včera v Institutu Pí proběhla debata o metropolitním plánu Prahy, jehož přípomínkování se právě dokončuje a v polovině roku by se měl (mohl) schvalovat. Měli jsme tu kritiky, odpůrce, obhájce, zastupitele, zájemce, řekl bych, že výjimečně vyvážená debata. Shrnul bych pár věcí, které mě zaujaly a dosud jsem si je plně neuvědomoval: 1. Česko je už minimálně 50 let koncipováno s centrem v Praze - oproti tomu Morava má center více. To znamená, že Praha musí mít možnost růstu, protože možnosti růstu (ekonomické, infrastrukturní aj) jiných velkých českých měst nejsou takové. Tímto růstem Praha táhne ekonomiku celého Česka 2. Z toho důvodu nelze Prahu uzavřít jako historický skansen a říci, že přes 1,3 mil dnešních obyvatel se už nemá jít. 3. Tuto centralizaci lze změnit, ale změna se projeví po obrovkých investicích typu změna rozvržení dálniční / železniční sítě za dalších minimálně 50 let. 4. Cíl Metroplánu do 2050 je 300 tisíc bytů pro 600 000 obyvatel a k tomu dopravní infrastruktura s preferencí kolejové dopravy a odvodu automobilové. 5. Hlavní průšvih je, že MP se připravoval 13 let a samozřejmě ho dnešní politická reprezentace nemusí přijmout. 6. Plán má dílčí problémy, ale obecně představuje spíše radikální zlepšení - a problémy lze řešit postupně, aktualizací, ne nepřijetím. ... a další si řekneme zase příště ♥️