← Ing. Jan Zahradil

Na četné žádosti zveřejňuji kompletní text velkého víkendového rozhovoru v MFD o odchodu z ODS (viz foto). Byť jste něco takového ještě loni v červnu po eurovolbách odmítal, posíláte předsedovi Petru Fialovi rezignační dopis na členství v ODS. Proč? JZ: Mělo to určitý vývoj. Řekněme, že do roku 2020 jsem byl loajálním členem ODS. Tam se to začalo trochu lámat. Staly se dvě věci. Za prvé Petr Fiala nezabránil nesmyslnému výletu pana Vystrčila (předseda Senátu Miloš Vystrčil – pozn. red.) na Tchaj-wan. Co vím, tak se mu to tehdy také moc nelíbilo, ale nechtěl se postavit proti předsedovi Senátu. To byl začátek změny české zahraniční politiky a přístupu ODS k ní. Od pragmatického k hodnotově ideologickému. Za druhé to byl podpis koalice SPOLU téhož roku. Přesně jsem tušil, kam to povede a ono to tam také vedlo. Dříve se říkalo, že TOP 09 je béčko ODS. Koalice SPOLU ale udělala z ODS béčko topky. Což je v situaci, kdy topka mimo Prahu neexistuje, pozoruhodné. Pak už jen přikapávaly jednotlivé důvody. Přece nechcete tvrdit, že z ODS po 34 letech vystupujete, protože letěl Vystrčil na Tchaj-wan? JZ: Ne, říkám, že to byl začátek. Pak to přikapávalo, uplácala se pětikoaliční vláda, jejímž příznivcem jsem nebyl. Mnohokrát jsem nahlas říkal, že bych za lepší variantu považoval dvojkoalici ODS s ANO. Tato vláda byla totiž koalicí kompromisů s kompromisy. Po odchodu z europarlamentu jsem si objel všechny takové ty brblající místní a oblastní buňky a zjistil, že u nich to začíná a končí právě tím brbláním. Že žádná akce nepřichází v úvahu, že se toho bojí, mají pocit, že se na ně svedou prohrané volby a proto teď nechtějí nic dělat. Myslím, že to je symptomatické. Protože myšlenka, že se ODS po případně prohraných volbách změní, obrodí, už dnes neplatí. To mě na sklonku loňského roku vedlo k rozhodnutí, že odejdu. Datum 31. březen se nabízí. To se totiž platí členské příspěvky. Nejjednodušší je nezaplatit. Ke svým 62. narozeninám (20. března – pozn. red.) jsem si tedy dal zvláštní dárek a poslal panu předsedovi dopis, v němž jsem mu to oznámil. Svým způsobem je to dárek i pro vedení, uleví se oběma stranám. K odchodu vás jen v internetových diskuzích vybízela řada lidí dlouho, ale dlouho jste to odmítal. Proč jste rezignoval právě teď? JZ: Rezignoval jsem na budoucí vývoj v ODS. Protože kdybych věřil, že se ta strana může po volbách pod nějakým novým vedením alespoň částečně vrátit k původním principům, které zejména po roce 2021 opustila, tak bych to neudělal. Už ale nevěřím, že se to stane. Z jakého důvodu? JZ: Protože teď ona nespokojená část ODS kanalizuje svoji nespokojenost jenom brbláním. Když jsem byl v oblastních a místních sdruženích, bezvadně jsme si pokecali a oni mi říkali, že to vidí stejně. Když jsem se ale zeptal, co s tím budeme dělat, říkali, že teď už nic. Že to necháme dojet do voleb, že už je pozdě. Po volbách se ale podle mě nic nestane. Dokonce si v tuto chvíli myslím, že vedení ani nebude mít chuť odejít, i kdyby ty volby prohrálo. Že Petr Fiala udělá strategický manévr ve smyslu volání po jednotě. S tím, že ty volby vlastně nedopadly tak špatně. A udělá z toho institucionální SPOLU. Stranu už přeformátoval, tak ji ještě rebranduje. Myslím, že bude chtít zůstat v čele, anebo dojde ke kosmetické změně typu, že se do čela ODS postaví Martin Kupka, který je součástí nynějšího vedení. Petr Fiala stále vykládá, že mohou vyhrát. SPOLU prý dostane 30 procent, STAN 15 procent a to by jim dle Fialy mělo stačit. Vy si to nemyslíte? JZ: Nemyslím. Stát se může všechno, takže pravděpodobnost určitě není nula, ale nevěřím tomu. Utěšovat se, že to nějak uplácají, že třeba dají znovu i s Piráty 101 hlasů, aniž by je zajímalo, co při tom budou prosazovat, to už bych nazval téměř vnitřním zoufalstvím. Nicméně od momentu, kdy odejdu, což bude 31. března, mně to až tak zajímat nebude. Je to odchod bez návratu. Neplánuji, že bych se někdy v budoucnu do ODS vracel. Tuto kapitolu jsem si v sobě vnitřně uzavřel, nestalo se to ze dne na den. Vlastně už v tom ani nemám moc emocí. Opravdu nepřipouštíte možnost, že by se po případné volební porážce mohly poměry v ODS radikálně změnit? Mohl by přijít nový kandidát na předsedu a nemusíme mluvit třeba o Martinu Kubovi, o kterém někteří v této souvislosti spekulují… JZ: Martin Kuba má určitě zajímavé teze. Nicméně jak jsem pochopil, opevnil se v Jihočeském kraji a nemá extra chuť promlouvat do celostátní politiky. Ani se mu extra nedivím. Protože představa, že po volbách přijde někdo, kdo bude chtít ODS po prohraných volbách měnit, a zjistí, že má ve Sněmovně pětadvacetičlenný poslanecký klub, který je stoprocentně oddán Petru Fialovi… Proč by to tak mělo být? JZ: To tak bude. Kandidátky budou sestaveny ze stoprocentně loajálních lidí. Když to budu parodovat, bude to 25x Eva Decroix. Co pak případný nový předseda, který by přišel zvenčí, s takovým poslaneckým klubem dělal? Jak bude chtít ovládat stranu, když mu nebude říkat „pane“ ani poslanecký klub? Před pár dny se na protest vůči Fialovu vedení vzdal funkce místostarosta Prahy 8 Martin Cibulka. Do otevřeného dopisu napsal, že je na tom ODS nejhůř za celou dobu svojí existence. Co vy na to? JZ: Nejhorší to určitě není z hlediska volební podpory. Třeba po sarajevském atentátu jsme na tom byli hůř, měli jsme 8 procent. Stejně jako po Nečasově pádu. Dnes se samostatná ODS Petra Fialy motá někde mezi 10 až 15 procenty. Řekl bych ale, že to je nejhorší situace z pohledu budoucnosti, protože strana stagnuje. Těch 10 až 15 procent má od roku 2019, to se nehýbe, voliči nepřibývají. Přikrylo se to koalicí SPOLU, podařilo se těsně porazit Andreje Babiše na kampani Antibabiš, která už podle mě nebude fungovat. Potenciál růstu pod současným vedením a s touto politikou podle mě už není. Proč? JZ: Protože ODS odešla od celé řady svých principů, posunula se minimálně do středu politického spektra, má už málo společného s nějakým konzervatismem. A už vůbec ne s národním konzervatismem, který teď začíná sílit v Americe, jak jsme viděli na Trumpovi, i v Evropě. ODS se od tohoto trendu spíš odtahuje. Nechci mluvit o ekonomice, ačkoli když se bavíte s drobnými i velkými podnikateli, mnohdy si nad rozhodnutími vlády rvou vlasy. Mě zajímá zahraniční politika. Když vidím, že se vláda pyšní tím, že sice možná někde udělali chyby, ale zahraniční politiku dělají skvěle, jen kroutím hlavou. Nedělají ji skvěle. Proč ne? JZ: Podívejte na bilanci. Máme historicky nejhorší vztahy se Slovenskem, historicky nejhorší vztahy s Maďarskem. K situaci v Rumunsku mlčíme jak hrob, ačkoli George Simion je místopředsedou naší ECR Party v Evropském parlamentu. Máme v podstatě nulové vztahy s Amerikou, protože vláda – a vůbec celý estabilishment – vsadil všechno na demokraty. Na Bidena, na Kamalu. Na Trumpa tedy dnes nemají žádné páky, nemají tam ani komu zavolat. Navíc – a jde to především z Hradu – se tu vytváří situace, že se Česká republika stane jakousi ideologickou baštou antitrumpismu v Evropě. Vláda – a ODS speciálně – se tomu nijak nebrání. Na adresu americké administrativy tu zaznívají hrozné věci. Historicky nejhorší vztahy máme i s Čínou. Neříkám, že se s ní musíme objímat, jako se to dělalo za Miloše Zemana. Ale oni to dohnali do úplně opačného extrému. Z pragmatické a realistické zahraniční politiky, která se dělala za Klause, Topolánka, Nečase i Fialy, dokud jsme byli v opozici, jsme se posunuli k havlistické zahraniční politice a snažíme se vyvážet hodnoty. To je topkaření ODS. Kvůli vašim názorům na zahraniční politiku schytáváte v internetových diskuzích i od liberálnějších členů či voličů ODS nálepku starého nacionalisty, bílého zklamaného muže, podporovatele autoritářských režimů a čínského agenta. Co vy na to? JZ: To souvisí s tím, že Petr Fiala ODS přeformátoval. Tím pádem se změnil i voličský elektorát. Ten bývalý zmizel a myslím, že už se nevrátí. Nejsem zdaleka první zakládající člen ODS, který z té strany odchází. Když Petr Fiala v roce 2014 do ODS nastupoval, měla ODS i po Nečasově pádu pořád 18 tisíc registrovaných členů. Loni to bylo 11 tisíc, čili došlo ke čtyřicetiprocentnímu úbytku členské základny během deseti let. V Praze 6 odcházeli srdcaři, devadesátkoví ódéesáci, klausovci, lidé, kteří s tím nebyli existenčně spojení, ale byli schopni si vzít letáky a jít je v 6 ráno rozdávat do metra. Velká část členské základny je apatická a čeká, že se něco stane po volbách. No, a pak je tam menší část – nebo možná dnes už ne -, kterou tvoří liberálně-progresivní skupina lidí. Těm se to vlastně líbí, ODS posouvá tímto směrem. Zmínil jsem tu jméno Evy Decroix. To je přesně mluvčí tohoto trendu. A to je něco, s čím nemohu a nechci mít nic společného. Jakou roli v tom hraje Petr Fiala? JZ: Mám pocit, že v sobě nějaké ty konzervativní elementy má, ale jak už jsem uváděl na příkladu Vystrčilovy cesty na Tchaj-wan, není to lídr, který by zavelel. Z akademické sféry je možná zvyklý problémy nějak vysedět, tlačit je před sebou. Není tím, kdo by ovlivňoval situaci, ale spíš tím, koho situace ovlivňuje. Takže ho to někam strká a on se tomu nebrání. Pojďme k vám osobně. Neuvažujete o přestupu? Třeba k Motoristům, s jejichž předsedou Petrem Macinkou máte dobrý vztah a po eurovolbách jste dal přednost návštěvě jejich volebního štábu před tím, kde se scházela ODS? JZ: Určitě ne. Jsem s nimi samozřejmě v kontaktu. Ale když jsem se definitivně rozhodl, že z ODS definitivně odejdu, předsevzal jsem si, že se ze mě nestane klasický přeběhlík, jako teď vidíme na příkladu pana Lipavského. Odešel od Pirátů, pak koketoval s topkou, jež mu však nedala lukrativní nabídku, takže se dohodl Markem Bendou z ODS. Považuji to za nedůstojné, tak bych opravdu nerad dopadl. Takže za prvé nikam formálně přestupovat nebudu. Za druhé určitě nebudu figurovat ve volbách do Sněmovny na žádné kandidátce jakékoli strany. Ani Motoristů, ani hnutí ANO. Na druhé straně se mi do politického důchodu ještě nechce, takže něco s někým určitě dělat budu. Určitě se budu třeba o zahraniční politice bavit dál s Motoristy. Nemám vůbec zábrany se bavit s lidmi z ANO, klidně zajdu na pivo s Karlem Havlíčkem, občas si píšu esemesky s Patrikem Nacherem, potkám se s Radkem Vondráčkem. Jsou to lidé, se kterými si rozumím. Možná víc, než s některými liberálně-progresivisticky laděnými ódéesáky. Zase mohu zmínit paní Decroix. Nehodlám tedy nikam vstupovat, ale budu se na individuální bázi bavit s lidmi, o kterých si myslím, že vidíme věci stejně. Ať je to Filip Turek, nebo někdo jiný. Co po volbách? JZ: Jestli se to po volbách někam posune, nebo ne, to uvidíme. Ale určitě to nedělám s tím, aby mi někdo dal nějakou trafiku. Budete třeba Motoristům pomáhat v kampani? JZ: Kandidovat fakt nebudu, další parlamentní kariéra mě vážně neláká. Když ale bude třeba nějaký kulatý stůl, konference, kde budu mít co říct, tak to klidně udělám. Že bych ale objížděl mítinky? Nemyslím si, že by to došlo až tak daleko. Kvůli svým vstřícným slovům k ANO jste si už v minulosti i od některých občanských demokratů vysloužil nálepku „skrytého agenta ANO v ODS“. Nemyslíte, že jste jim teď pochvalami na adresu Havlíčka a spol. dáváte tak trochu za pravdu? JZ: Mně je to úplně jedno. Myslím, že Antibabiš je pokrytectví. Když se hraje jenom ten, je to výraz programového zoufalství a prázdnoty. Stejně jako když se teď začíná hrát to, že se z opozice dělá vnitřní nepřítel státu. Přesně to se tady ale děje. Vedení ODS vytváří situaci, že oni jsou zachránci demokracie a kdo je proti nim, to jsou Putinovi trollové, kteří nás prodají do Moskvy. To nemá nic společného se státotvorností, to je nebezpečná hra rozštěpující společnost. Že vedení ODS Petra Fialy na tuto rétoriku stihomamu, agentománie a hledání vnitřních i vnějších nepřátel naskočilo, je strašné. A je to další podstatný důvod, proč z ODS odcházím. Víte, co pro mě třeba bylo šokem? Ne, povídejte. JZ: Že si premiér nechal od prezidenta z Hradu navelet na Úřad vlády – ještě právně velmi pochybným způsobem – z řetězu utrženého lampasáka Foltýna, který tam řádí jak černá ruka. Nikdo ho neřídí, on tam hloubí příkopy, hovoří o sviních a tak dále. Chová se jak zupák někde na buzerplace a nikdo ho nesrovná do latě. Přitom premiér ho mohl už asi třikrát vyhodit ze Strakovky, zabalit do balíčku a poslat panu prezidentovi zpět na Hrad s tím, že takto se to dělat nebude. Ne, on to akceptoval a dokonce ho ještě hájí. Když pominu obsah, tak toto je přesně styl politiky, který už nemohu akceptovat. Mimochodem, když jste ten rezignační dopis napsal, zavolal jste Fialovi alespoň osobně a vysvětlil mu své důvody? JZ: Dnes, tedy na své narozeniny 20. března, jsem mu poslal dopis, že k 31. březnu končím, že nezaplatím členské příspěvky. Předpokládám, že nejpozději v pátek 21. března bude mít Petr Fiala ten dopis ve své kanceláři na stole. Přesto jsem se dopředu rozhodl, že mu v pátek odpoledne zavolám či napíšu a rezignační dopis pošlu coby fotografii ve zprávě, aby se to nedozvěděl z médií. Stejně tak předsedovi pražské ODS Marku Bendovi a předsedovi ODS Praha 6 Jakubu Stárkovi. Necítíte přeci jen po těch 34 letech trochu nostalgie? JZ: Už ne, to mám za sebou, to už jsem si v sobě vnitřně vyřešil. Nebylo to náhlé hnutí mysli, nedělám to v nějakém náhlém emocionálním pohnutí. Je mi 62 let, už před sebou žádnou velkou politickou kariéru nemám a ani ji nehledám. Jde spíš o to, aby si člověk sám před sebou zachoval nějakou osobní integritu. Aby si nepřipadal, že dělá – byť jen jako řadový člen – křoví něčemu, s čím se nemůže ztotožnit.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici