Margita Balaštíková

Jedno odpoledne v Boršicích, a tolik příběhů… Včera jsem opět zavítala do vinařství Petra Gottwalda a jeho synů na tradiční „Šlapání hroznů dívčí nohou“. A právě takové chvíle mám na Moravě tolik ráda. Člověk sem přijde za vínem, ale nakonec si odnese mnohem víc. Setká se s lidmi, které zná léta, potká staré přátele i nové tváře, povídá si o víně, historii, lidových zvycích, písních a tradicích. A najednou zjistí, že za jedno dlouhé odpoledne se toho dá stihnout opravdu hodně. Měla jsem možnost dlouze si povídat s historikem a archeologem PhDr. Luďkem Galuškou, CSc o historii Moravy a o osudu našeho národa od dob Přemyslovců a o odvaze našeho národa. A pak zase přejít k něčemu, co nás spojuje možná ještě hlouběji – k našim písním a folkloru. O jejich síle, o tradicích a také o tom, jak právě písně dokážou propojovat naše národy přes hranice, jsem si povídala s Mgr. Jankom Všetečkou ze Slovenska. A možná právě v tom je kouzlo takových setkání. Historie nám připomíná, odkud jsme přišli. Tradice nám ukazují, co jsme si uchovali. A písně nám připomínají, co nás stále spojuje. Boršice pro mě nejsou jen o víně. Jsou o lidech. O atmosféře. O příbězích, které si předáváme. O tradicích, které mají smysl právě proto, že v nich žijí lidé. Nezapomenutelné okamžiky, skvělí lidé a spousta kamarádů, které člověk potká právě tady. Děkuji za krásné odpoledne a za to, že některé moravské tradice stále žijí tak, jak mají – mezi lidmi. #margit #senat