← Mgr. Petra Prokšanová

🔴 A pak že fotka nemůže vonět 😅 Puch té gumy plynové masky si pamatuju dodnes, ačkoliv jsem měla brannou výchovu naposledy ve školce. Byla to pro nás taková zvláštní hra, kdy nám paní učitelky navlékly velké gumové pláštěnky, na hlavu nasadily plynové masky a my jsme v nich běhali dokolečka po tělocvičně. Bylo to dost na udušení a nejsem si jistá, jestli by mi pokyn "patama k výbuchu" zachránil život, ale naučila jsem se sundavat rukavice tak, abych se nekontaminovala radioaktivním spadem, což jsem pak v životě využila několikrát 😁 třeba při barvení vlasů nebo v době covidu po nákupu v sámošce 🤣 👉 Když dneska vidím tyhle staré fotky přidušených dětí, musím se pousmát. Úplně cítím ten typický pach gumy uvnitř masky a vzpomenu si na to, jak jsem se pak těmi maskami na táboře strašili nebo si vzájemně foukali do těch chobotů. Tašku od masky jsem v pubertě nosila přes rameno jako žebradlo pošité miliónem nášivek a knoflíků, ještě jí mám doma 😁 ‼️Ve školce nám tohle cvičení připadalo úplně normální. Byly jsme malé děti, které se s vážnou tváří připravovaly na věci, o jejichž smyslu neměly ani tušení. Ale taky jsem se učily disciplíně, organizaci a chování v krizových situacích, což je k nezaplacení. Všichni posměváčci by se měli chytit za nos. Připravenost dnešních dětí je mizerná a nejsou to ony, kdo za to nese zodpovědnost. Před rokem 1989 byla branná výchova povinnou součástí osnov. Dneska je to cochcárna s krycím názvem POKOS.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici