Tomio Okamura

Jde o miliardy. Okamura otevřel nové vztahy s Čínou. Můj dnešní rozhovor pro Parlamentní listy: 1) V minulém týdnu jste byl na státní návštěvě Číny, o které se hodně mluvilo. Ta cesta byla vnímána jako restart zahraniční politiky, která klade důraz na dobré vztahy, hlavně obchodní. Jak se podle vás tento restart povedl? Jednalo se o první oficiální cestu českého politika po sedmi letech, takže mým cílem bylo otevřít několik aktuálních témat. Všechna se otevřít podařilo. Za prvé mi šlo o to, abychom opět zvýšili počet čínských turistů v Česku, což by byl obrovský příjem do českého rozpočtu. Díky tomu by bylo více peněz na sociální věci, nebo na zdravotnictví. Před covidem sem jezdilo před 600 tisíc čínských turistů ročně. Po Fialově vládě, která vztahy s Čínou narušila, to vloni bylo jen 200 tisíc. Přitom čínský turista, je to spočítáno, utratí přes 5000 korun na osobu a na den, přičemž průměrem jsou necelá tři přenocování. Mám to tu před sebou shodou okolností zpracované. Průměrný čínský turista utratí za den 5 400 korun, v roce 2019 v tomto byli na druhém místě za Japonci. Takže pokud bychom se vrátili na předcovidové počty, přineslo by to jen na DPH do rozpočtu kolem miliardy korun. Jenže návrat turistů je podmíněn obnovením leteckých linek. Do covidu byly mezi ČR a Čínou čtyři přímé lety, teď je jenom jeden z Pekingu. Klíčové je spojení se Šanghají. Zástupci byznysu se o to několik let pokoušeli marně, vždy slyšeli, že je třeba politická návštěva, kterou za minulé vlády nebylo možné domluvit. Já jsem jednal s vedením China Eastern Airlines, což je jedna z deseti největších leteckých společností na světě, a před covidem provozovala linku ze Šanghaje. A výsledkem je příslib zprovoznění této linky od příštího podzimu, v lepším případě už na léto. Samozřejmě, že pravidelný provoz je třeba připravit, ta společnost musí mít jistotu, že to letadlo naplní, potřebuje k tomu nějaký marketing, musí se připravit návaznost na další spoje, a tak podobně. Já jsem jednal také s největší čínskou cestovní kanceláří a snažím se to propojovat. Přínos, který to může Česku přinést, je skutečně v miliardárch. Bez jakýchkoliv dalších investic, protože my tu máme hotely, památky, tradici výroby skla, která je velmi láká a mnoho dalšího, co je poptáváno. Takže peníze můžeme získat prakticky ze dne na den, jen tím, že umožníme, aby se sem ti lidé dostali. Zde si dovoluji říct, že díky svým zkušenostem z oboru snad i vím, jak to uchopit, aby to ten přínos mělo. Získali jsme velmi pozitivní odezvu, takže když to nebude narušeno politikouopozice, tak by ta linka mohla příští rok začít létat. Bohatí čínští turisté dnes jezdí do všech zemí západní Evropy, ale poté, co Fialova vláda zničila naše vztahy s Čínou, tak se Česku začali vyhýbat. Rozpočet máme v deficitu, potřebujeme peníze, takže doufám, že naše opozice nějakou svou aktivitou tuto příležitost nezmaří. Druhou věcí, kterou jsem řešil, bylo zrušení vízové povinnosti pro české turisty do Číny. K tomu jsem také získal příslib a podle mého názoru by to mohlo být realizováno také příští rok. Přičemž jsem během jednání vycítil, že ideálním formátem pro tento krok by mohla být návštěva českého premiéra v Číně. S panem premiérem jsem mluvil hned v sobotu, když jsem se vrátil. Sdělil jsem mu výsledky cesty a požádal jsem ho, jestli by jel. Domluvili jsme se, že by jel v dubnu příští rok, což pak potvrdil i na tiskové konferenci vlády. Součástí mojí delegace byli i zástupci dvaceti firem ze Svazu průmyslu a dopravy. Už mám od některých firem informace o kontraktech, které se tam podařilo uzavřít, odezva je pozitivní. Příští cesta do Číny, kterou by měl absolvovat pan premiér, už by mohla zahrnovat podnikatelskou delegaci mnohem větší, protože se nám vztahy podařilo obnovit. 2) Mluvilo se také o vašem jednání na ministerstvu kultury, které by snad mělo přinést nějakou atraktivní výstavu do Národního muzea... Ano, jednal jsem na ministerstvu kultury a cestovního ruchu o možnosti výstavy Terakotové armády v Praze. Národní muzeum mi k tomu před odletem poskytlo stanovisko, že by se jednalo o nejprestižnější výstavu v Národním muzeu za existenci samostatné ČR. 3) Zahraniční politika Fialovy vlády se v regionu východní Asie orientovala na spolupráci s Tchaj-wanem. Pár týdnů před vaší návštěvou tam znovu byl předseda Senátu Vystrčil. Padly z čínské strany nějaké dotazy na to, jak to máme s Tchaj-wanem? Já jsem na jednáních informoval, že politika naší vlády respektuje „politiku jedné Číny“. Stejně jako všechny západní demokratické země. Čínská strana chápe, co to znamená, takže z jejich strany nepadlo ani slovo o české opozici, ani o prezidentovi. Za celých pět dní, a to jsem jednal s řadou vysokých představitelů včetně dvou z úplně nejvyšší úrovně, nepadlo z jejich úst jméno Pavel nebo Vystrčil. Je tato jména zjevně příliš nezajímají, je zajímá budování vztahů. A v tom jsme se shodli. O čem jsme si názory vyměnili, to je naše obchodní výměna s Tchaj-wanem. Oni s tím zjevně nemají problém, nakonec sami s Tchaj-wanem obchodují o sto šest. Čínské firmy investují na Tchaj-wanu, stejně tak naopak. Létají mezi nimi desítky přímých letů denně, v plném proudu běží spolupráce obchodní, turistická, kulturní. Takže si nalijme čistého vína: Mezi Čínou a Tchaj-wanem probíhá zcela otevřená spolupráce, při respektování politiky jedné Číny. Rád bych upozornil, že čínský trh je přibližně šedesátkrát větší, než ten tchajwanský. Tchajwan má 23 milionů obyvatel, Čína 1,5 miliardy. To je potřeba si uvědomit. Náš obchodní vztah s Čínou přesahuje ten s Tchaj-wanem násobně, už jen kvůli těmto velikostem. Tyto údaje v Česku příliš nezaznívají, ale dovoz z Číny do ČR tvoří ročně 892 miliard korun, z Tchaj-wanu pouze 61,3 miliardy. Více než desetkrát méně. Vývoz z Česka do Číny tvoří ročně 50-53 miliard, na Tchaj-wan je to 5-7 miliard, desetkrát méně. Ta čísla se liší v řádech, takže je ani nemá smysl srovnávat. Jediný údaj, který opozice neustále omílá, jsou investice. Ale upřímně: Kdo z Číny by tady za bývalé Fialovy vlády investoval? Dali byste své peníze někomu, kdo proti vám vytváří nepřátelské prostředí a pomlouvá vás? Když byl letos předseda Senátu Vystrčil na Tchaj-wanu, zmiňoval se o nějakém příslibu investice za jednu miliardu korun. Kolik z toho přijde do našeho státního rozpočtu? Jen zlomek. Zatímco od čínských turistů, o kterých jsem jednal v Šanghaji, přibyde celá miliarda do státní kasy přímo, a to za jediný rok. Bez jakékoliv investice. Tady se zkrátka bavíme o úplně jiných číslech. Také Svaz průmyslu, když jeho zástupci byli tady u mě, si jako hlavní prioritu vyžádal právě tuto cestu, protože potřebovali otevřít čínský trh. Pokračování zde: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Jde-o-miliardy-Okamura-otevrel-nove-vztahy-s-Cinou-Opozice-se-branila-794875#google_vignette