Tomio Okamura

Připomeňme si poválečný projev prezidenta Edvarda Beneše, ve kterém v mnoho ohledech připomněl současnost. „Odsunuli jsme z této země definitivně Němce. Musíme tento výsledek naší národní revoluce udržet. A udržíme jej. Boj však není daleko skončen a při povaze svých sousedů musíme si být vědomi toho, že snad nikdy úplně skončen nebude. Boj a zejména náš národní boj - život byl vždycky bojem a bude bojem dál. Za chvíli bude, za rok, za dvě léta, za čtyři léta, za pět let bude nový boj mezi Němci a ostatními evropskými národy. Znovu říkám, nehořím tou pomstou, nemyslím, že máme nějakým nelidským způsobem stále a stále toto připomínat. Ale až nám Němci začnou vytýkat náš nacionalismus, já to vím, až nám začnou vytýkat, že jsme vyhnali tolik a tolik Němců od nás, až nám začnou vypočítávat, co všecko - jaké hodnoty Němci čeští a všichni ostatní ztratili, a že chtějí takové a takové odškodnění, tož jim musíme hned povědět: „Ano prosím, až nám zaplatíte do spoledního krejcaru všecko to, co jste zde za protektorátu vykradli, vyloupili, všecky ty peněžní taxy, které jste našemu lidu uložili, až nám všecko, co jste zničili, do posledního krejcaru vyplatíte, my budeme uvažovat, zdali nějakou část toho, máme také vám nebo těm lidem povolit, prosím.“ Až nám začnou vykládat: „No vy jste přeci jen mnoho našich lidí od vás vyhnali, aby to nebylo nelidské, tak …“ My jim musíme ukázat a zeptat se jich, co já jsem vždycky za války Angličanům a Američanům říkával: „Myslíte, že je lepší, abychom se po válce dostali do zuřivé občanské války, ve které půjde o boj na život a na smrt mezi Němci, kteří u nás zůstanou a našimi lidmi nebo myslíte, že je lépe, abychom je naložili na vagony a poslali je rozumným způsobem dom?“. Já myslím, že humanitní je a našim zásadám odpovídá to druhé.“