Tomio Okamura

❗Nejvyšší kontrolní úřad nedávno odhalil totální chyby, selhání a plýtvání Fialovy vlády. Prosazujeme důkladný audit všech státních agend a jejich racionalizaci. Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil výroční zprávu za rok 2025. Kontroloři prověřili majetek a peněžní prostředky státu za více než 96 miliard korun u 142 subjektů. Závěr je velmi znepokojivý: navzdory vysokým investicím do digitalizace, bezpečnosti, dopravy i výzkumu stát opakovaně nedosahuje stanovených cílů. Problém přitom není jen v jednotlivých pochybeních – jde o nastavení celého systému veřejné správy. Informovala o tom ČTK. ✅SPD proto prosazuje důkladný audit všech státních agend, jejich racionalizaci a skutečnou konsolidaci veřejných financí. Současně prosazujeme zavedení osobní, hmotné a trestní odpovědnosti politiků za škody způsobené při výkonu funkce, aby se zabránilo dalším miliardovým ztrátám. ☝️Výsledky kontroly jsou podle prezidenta NKÚ Miloslava Kaly znepokojivé: opatření, která měla státní správu zlevnit a zefektivnit, v mnoha případech vedla k pravému opaku – stejná agenda se prodražila a přinesla další, dodatečné náklady. Jedním z opakujících se problémů je způsob, jakým kontrolované instituce reagují na zjištění NKÚ. Namísto toho, aby výsledky kontrol využily k nápravě a poučení se z vlastních chyb, se kontroloři setkávají s nesouhlasem, zlehčováním zjištění nebo zpochybňováním své odbornosti. „Býváme obviňováni ze snižování důvěry občanů ve stát, tendenčnosti či nepochopení složitosti problematiky," popsal Miloslav Kala. ➡Projekty elektronizace právních předpisů e-Legislativa a e-Sbírka měly být hotovy za tři roky. Nakonec se jejich realizace protáhla na devět let a rozpočet se téměř zdvojnásobil – z původních 482 milionů korun na více než 900 milionů. Protože stát nedokázal tvořit předpisy digitálně, musel nové zákony vkládat do systémů ručně. Jen v roce 2023 tento postup vyšel na 23,5 milionu korun – více než dvojnásobek toho, co dříve stálo papírové vydávání zákonů. ➡Stát investoval v letech 2019 až 2024 celkem 112 milionů korun do systému kontrolního vážení nákladních vozidel na dálnicích a silnicích první třídy. Cílem bylo omezit přetíženou nákladní dopravu, která poškozuje vozovky a zvyšuje náklady na jejich opravy. Systém ale selhává: váhy byly průměrně více než 60 % času mimo provoz a skutečné postihy se pohybovaly jen v jednotkách procent. Ministerstvo dopravy navíc zrušilo pokuty za přetížení náprav a plánuje nákup dalších vah. ➡Kontrola výcvikové základny Armády České republiky ukázala, že přes investice téměř 1,8 miliardy korun v letech 2019–2024 základna dlouhodobě neodpovídá současným potřebám. Časté změny a rušení investičních záměrů vedly ke zdražování provozu zastaralých zařízení. Armádě chybí moderní simulátory a trenažéry, a protože nevzniklo centrum pro výcvik řidičů, musela armáda posílat vojáky do civilních autoškol. ➡Ministerstvo vnitra se ani po osmi letech nepodařilo vytvořit fungující národní systém ochrany tzv. měkkých cílů – tedy veřejných míst jako jsou nákupní centra, školy nebo sportovní arény, která jsou zranitelná vůči teroristickým útokům. NKÚ toto zjištění ve své zprávě opakuje, přičemž upozorňuje, že jde o dlouhodobě přetrvávající problém, který navzdory opakované kritice nebyl dosud systémově vyřešen. ➡Česká republika si stanovila ambiciózní cíl: do roku 2030 se zařadit mezi inovační lídry Evropy. Realita je ale jiná. Přestože stát v letech 2021 až 2023 podpořil výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR částkou téměř 30 miliard korun, výsledky tomu neodpovídají. Počet patentů klesl z 113 v roce 2019 na pouhých 65 v roce 2023. Citovanost výsledků základního výzkumu nedosahuje ani poloviny evropského průměru.