Tomio Okamura

V Evropské unii znovu ožil nápad na šmírování občanů. Postavme se proti diktátu Bruselu! Experti varují, že že plošné šmírování soukromé komunikace může být v Evropské unii prosazeno přes „zadní vrátka“, a to už na začátku příštího roku. Během první půlky listopadu se evropské pracovní skupiny zabývaly návrhem hned dvakrát. SPD odmítá šmírování občanů a diktát Bruselu! Nová verze návrhu byla předložena pracovní skupině Rady EU 12. listopadu. Datový vědec a vývojář umělé inteligence Vlad Yevlakhov na síti X uvedl, že návrh počítá s plošným omezením aplikací pro mladistvé pod 16 let. Podle něj by si tito uživatelé již nemohli nainstalovat běžné komunikační aplikace typu WhatsApp, Telegram, Snapchat, Facebook nebo hry obsahující chat, například Minecraft. Upozornily na to Novinky. Yevlakhov upozorňuje také na povinné ověřování identity. „Pokud to projde, budete muset poskytnout svůj občanský průkaz nebo sken obličeje pro každý e-mailový a messenger účet, který máte,“ varoval. Podle něj si evropští politici „neuvědomují důsledky“ takového opatření, v praxi by to znamenalo konec anonymní komunikace na internetu. Podle aktuálního harmonogramu by mohly být trialogy mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU zahájeny začátkem roku 2026 a finální hlasování plánováno na duben téhož roku. Ostrou kritiku zveřejnil také nezávislý vývojář a digitální nomád Pieter Levels na síti X. Ten tvrdí, že návrh vrátil na stůl „ještě invazivnější podobu Chat Controlu“. Podle Levelse obsahuje návrh tři zásadní prvky: povinné plošné monitorování všech textových chatů, e-mailů a příspěvků na sociálních sítích, povinné propojení uživatelského účtu s občanským průkazem či pasem a minimální věk 16 let pro používání chatovacích i komunikačních aplikací. Podobně ostrá kritika zaznívá od bývalého europoslance a odborníka na digitální práva Patricka Breyera. Ten označil postup za „politickou manipulaci“, protože původní návrh byl odmítnut několika státy kvůli obavám z plošného sledování. Podle Breyera nový text sice formálně vypouští povinnost skenovat obsah zpráv, ale zavádí povinnost „zmírňování rizik“, která by ve výsledku mohla vést ke stejnému účinku. Poskytovatelé by podle něj mohli být nuceni zavádět nástroje pro automatické skenování textů, fotek i videí, a to i na zařízeních se šifrováním. Právě snahu o protlačení v souvislosti se „zmírňováním rizik“ považují experti za „obcházení zadními vrátky“. Experti se shodují, že zavedením povinné identifikace by anonymní komunikace prakticky zmizela. To by podle nich mělo dopad nejen na běžné uživatele, ale i na novináře, whistleblowery nebo politické aktivisty, kteří anonymitu potřebují k ochraně zdrojů nebo osobní bezpečnosti. Také plošný zákaz aplikací pro mladistvé považují odborníci za nerealistický. Podle nich by vedl spíše k obcházení pravidel a k digitální izolaci, nikoli k ochraně dětí. #Eu