← Radek Koten

Už v roce 2028 má být v Česku hned 20 hodin, kdy by dodávky elektřiny nepokryly tuzemskou spotřebu. A nepomůže ani dovoz ze zahraničí, protože nouze bude v celé Evropě. Varuje před tím evropský energetický scénář. Upozornily na to SeznamZprávy. Na vině je uzavírání uhelných elektráren kvůli Green Dealu EU, za které není dostatečná náhrada. SPD na toto nebezpečí opakovaně poukazovalo, ale Fialova vláda se rozhodla prosazovat šílenství Bruselu. SPD prosazuje odstoupení od pařížské klimatické dohody, Green Dealu i systému emisních povolenek. Zmiňovaných 20 hodin rozdíl znamená, že nepokryjeme potřebu a ani ji nebudeme kapacitně stačit dovézt, protože výroba bude chybět v celé Evropě. Uhelné elektrárny se totiž nebudou odstavovat jen u nás, podobná situace nastane i v Německu a Polsku. Právě tyto zdroje přitom představují poměrně velkou kapacitu, konkrétně v Česku zhruba 50 procent instalovaného výkonu, a pokud se v podobném tempu nepostaví zdroje nové, budou zkrátka chybět. Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav zveřejnilo možné scénáře vývoje, jak bude v následujících letech vypadat evropská energetika. Letošní analýza je proti předchozím rokům poměrně pesimistická. Ukazuje, že hned v několika zemích vyroste počet hodin, které nepůjde pokrýt dodávkami elektřiny. „Je to scénář, který zahrnuje celou Evropu a ze kterého pak i my děláme jednotlivé výpočty pro Česko,“ vysvětluje v pořadu Inside Talks šéf ČEPS Martin Durčák. Důvodem letošní změny je fakt, že některé státy, které byly v minulosti příliš optimistické v tempu budování nových zdrojů, nyní zpomalily. „Jiné státy, ty výrazně exportní, zase na období let 2028 a 2029 naplánovaly dlouhodobé odstávky svých zdrojů,“ dodává Martin Durčák. Upozorňuje také, že na rozdíl od minulých let, kdy byl energií přebytek a zpráva se obešla bez větší pozornosti, se jí dnes jednotlivé státy věnují daleko pečlivěji. Evropská zpráva však pro rok 2030 počítá v Česku s 11 nepokrytými hodinami, pro rok 2028 dokonce s 28 hodinami. „Abychom narovnali tu nerovnováhu, tak musíme o něco snížit spotřebu, aby se ta rovnice zase sepnula. Je to o tom, že v některých lokalitách, pravděpodobně za úplatu, budou spotřebitelé připraveni omezit nebo posunout svoji spotřebu z té dané hodiny třeba o dvě hodiny později,“ říká Durčák. Jak velká bude tato úplata, je podle něj otázka trhu. „Trh si sám řekne, kolik jsou lidé ochotni zaplatit za tu pohodlnost a v té hodině zaplatit vyšší tarif, aby se nemuseli omezovat. Nejjednodušší je to u velkých firem, které jsou schopny agregovat spotřebu, ale může se to týkat i domácností,“ dodává. Kritické a nepokryté hodiny nastanou v zimním období, v listopadu až lednu. A právě uzavírání uhelných zdrojů bude mít velký vliv. Státem vlastněný správce české přenosové soustavy ČEPS zveřejnil Zprávu o zdrojové přiměřenosti do roku 2040. Analyzuje v ní, nakolik budou v Česku zajištěny dodávky elektřiny. Modeluje čtyři scénáře, které se liší podle tempa odstavování uhlí. ČEPS varuje, že rychlý odchod od uhlí v Česku nepřinese automaticky čistší energetiku. Při nejrychlejším zvažovaném tempu dekarbonizace budou uhlíkové emise vyšší než při udržení uhlí až do 40. let. Bude totiž rychleji stoupat spotřeba elektřiny, což produkci emisí potáhne nahoru. Scénáře s koncem uhlí v letech 2033 a 2030 signalizují vysoké náklady a závažné riziko nedostatku elektřiny. Při zachování uhelné energetiky alespoň do roku 2038 podle ČEPS vážnější nouze o elektřinu nehrozí. Ovšem pod podmínkou, že se rozjede v roce 2036 v Dukovanech nový jaderný reaktor. Pokud skončí uhelná energetika do roku 2033, bude podle ČEPS chybět Česku nebezpečně velký objem elektřiny. Scénáře s koncem uhlí po roce 2038 nehodnotí ČEPS v tomto ohledu jako rizikové. Zato při nejradikálnějším, Dekarbonizačním scénáři by Česku hrozil vážný deficit už v roce 2030. #elektrina #elektrik #elektrina #Eu #green #greenenergy #politika #vlada #ceskarepublikaKopírovat text

Screenshot není k dispozici