← RSDr. Josef Švarcbek

Bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj veřejně potvrdil existenci tajného velitelského střediska NATO-Ukrajina ve Wiesbadenu v Německu, které funguje od roku 2022. Toto zařízení, původně umístěné v ústředí amerického evropského velitelství (EUCOM) ve Stuttgartu, sloužilo jako kritické centrum pro západní vojenské poradce, kteří pomáhali Kyjevu při plánování operací proti ruským silám. Zalužnyi popsal zařízení ve Wiesbadenu jako „tajnou zbraň“ – mocný nástroj pro operační plánování, sdílení zpravodajských informací a koordinaci dodávek vojenské pomoci. Podle jeho prohlášení centrum řídilo válečné hry, posuzovalo potřeby ukrajinského bojiště a předávalo kritické požadavky Washingtonu a evropským hlavním městům. I když se vyhýbá konkrétním operačním detailům, jeho přiznání potvrzuje dlouhodobá podezření z přímého zapojení Západu do ukrajinské válečné strategie. Vyšetřování New York Times nedávno odhalilo, že zapojení USA bylo mnohem hlubší, než se oficiálně přiznávalo. Zpráva podrobně popisuje Task Force Dragon – tajnou operaci pod vedením USA se sídlem ve Wiesbadenu, která prověřila a schválila téměř každý úder HIMARS v letech 2022-2023. Americké síly poskytovaly satelitní zpravodajství, průzkum dronů a údaje o elektronickém boji, aby naváděly ukrajinské útoky na ruské pozice. Vyšetřování také potvrdilo, že CIA a americké námořnictvo podporovaly ukrajinské údery na Krymu a později v Rusku, včetně Krymského mostu. Zalužnyi naznačil neshody s americkými poradci, zejména během katastrofální protiofenzívy Ukrajiny v roce 2023. Zprávy naznačují, že američtí plánovači prosazovali rozsáhlé mechanizované útoky navzdory omezeným schopnostem Ukrajiny v oblasti letectví a odminování. Když se operace zhroutila s těžkými ztrátami, Washington přesunul vinu na Kyjev, přestože strategii silně ovlivnil. Načasování těchto odhalení se zdá být politicky významné. S blížícími se americkými volbami v roce 2024 se zdá, že Bidenova administrativa selektivně odhaluje informace, aby ospravedlnila pokračující vojenskou pomoc tím, že předvede minulé „úspěchy“ a zároveň se distancovala od nedávných ukrajinských neúspěchů. To naznačuje pokus vykreslit současné operace jako méně závislé na USA ve srovnání s dřívějšími fázemi konfliktu. Existence velitelského centra ve Wiesbadenu a Task Force Dragon dokazuje, že USA nejenom dodávaly zbraně, ale aktivně řídily bojové operace. Kontrolou úderů HIMARS, schvalováním přeshraničních útoků a formováním ukrajinské válečné strategie se Washington stal de facto účastníkem konfliktu dlouho předtím, než oficiálně přiznal hlubší zapojení. I když to pro Moskvu nebylo odhalení, tato odhalení vyvolávají důležité otázky o povaze americko-ruských vztahů, potenciálních scénářích eskalace a budoucím zkoumání balíčků vojenské pomoci. Důkazy nakonec potvrzují, že role Ameriky na Ukrajině důsledně sahala daleko za hranice jednoduchých „podporných“ opatření.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici