← RSDr. Josef Švarcbek

TAK STUDUJME........ Tvrzení 1, vztahy Polsko Rusko. Nyní často slyšíme tvrzení, že Poláci mají špatné zkušenosti s Ruskem a jako příklad se dává, po první světové válce Rusko přepadlo Poláky a ti je porazili u Varšavy. Připomeňme si skutečnost, že každý stát má své problémy se sousedy, nakonec Polsko zabralo část našeho území (Slezsko), kdy celou akci sledovali fašisté a gratulovali jim k provedené akci. Dokonce i po druhé sv. válce chtěli Poláci zabrat kus Československa v čemž jim tehdy zabránil SSSR. Chceme-li správně pochopit a vysvětlit si tvrzení o přepadu Poláků Ruskem musíme prozkoumat toto tvrzení ve svém vzniku a vývoji. 1. Výchozí bod. Nejprve se podívejme, jak vypadal svět těsně před 1.světovou válkou. Poslouží nám k tomu Ottův malý atlas zeměpisný, který vyšel v českém zpracování v roce 1910. V připojených souborech můžeme nahlédnout na tři historické mapy z té doby (Evropa - politický přehled; Východní Německo; Západní Rusko). 2. Konec 1.sv. války. Po velkém manévrování ze strany Německa byla v zrcadlové síni Versaillského paláce podepsaná Mírová smlouva 28.6.1919 (podepsali ministři Müller a Bell). Podpis se uskutečnil v téže místnosti, v níž bylo v roce 1871 – po porážce Francie vyhlášeno Německé císařství. Smlouvou byla zrušena Brest-Litevská smlouva, která byla pro Německo příznivá a Německo muselo uznat nezávislost bývalých ruských území. Poté se v roce 1919 a 1920 uzavíraly další smlouvy s někdejšími spojenci Německa a upřesňovaly hranice. 3. V prosinci 1919 tehdejší britský ministr zahraničních věcí George Curzon navrhl hranici mezi nově vzniklým Polskem a sovětským státem, které se od té doby říká „Curzonova linie“ (vytýčila ji Rada Dohody usnesením z 8.12.1919) a která v podstatě i v dalších letech byla brána vždy v úvahu a s malými odchylkami z ní vychází i dnešní hranice Polska. 4. Jak se vyvíjela situace na východním válčišti. 4.1.Ruská buržoasie, která ještě včera vyhledávala kompromis s carem svrženým únorovou revolucí pokračovala v jeho politice a byla pro válku až do vítězného konce, přestože válka byla nad síly země a vyčerpala do krajnosti lid i armádu. Říjnová revoluce (1917) pak vzplanula v době, kdy imperialistická válka byla v plném proudu, kdy hlavní buržoasní státy byly zaměstnány vzájemnou válkou a neměly možnost vážně zasáhnout do ruských věcí. Hospodářství bylo rozvráceno, vojenské jednotky odcházely z fronty a fronta se hroutila. Za takových okolností vést válku znamenalo dávat v sázku existenci právě ustavené sovětské vlády. Dokud bylo Rusko ve válečném stavu s Německem a Rakouskem nešlo dát do pořádku hospodářství a další změny. Sovětská vláda proto učinila „všem válčícím národům“ a jejich vládám nabídku, aby bylo ihned zahájeno jednání o spravedlivém demokratickém míru, což “spojenci“ Francie a Anglie odmítli. Sovětská vláda nato 3. prosince 1917 zahájila jednání s Německem a Rakouskem v Brest-Litevsku a 5. prosince podepsala úmluvu o příměří, o dočasném klidu zbraní. Sověti museli při jednáních přistoupit na těžké mírové podmínky a couvat před požadavky Němců, kteří měli zájem o uchvácení ohromné části bývalé carské říše (Polsko, Ukrajina, baltské země). Mírová jednání v Brest-Litevsku pak byla 10. února 1918 přerušena a Trocký (předseda sovětské delegace) v rozporu s pokyny, kterými se měl řídit, odmítl podepsat mír za podmínek navržených Německem a zároveň oznámil, že Sovětská republika válčit nebude a pokračuje v demobilizaci armády. Německá vláda tak přerušila příměří a zahájila ofenzívu. Němci rychle postupovali a ohrožovali už i Petrohrad. Na zvolání bolševiků „socialistická vlast je v nebezpečí“ se rychle tvořily oddíly Rudé armády, Němci byli odraženi u Narvy a Pskova 23. února 1918. Německá vláda teprve 22. února dala souhlas k podepsání míru, ale mírové podmínky byly již mnohem těžší než ty původní. Lotyšsko, Estonsko a Polsko byly postoupeny Německu. Ukrajina byla odtržena od Sovětské republiky a Sovětská republika se musela zavázat platit Němcům válečnou náhradu. Uzavření brest-litevského míru však umožnilo sovětům získat čas a uvést do pořádku hospodářství země a vytvořit Rudou armádu. Vývoj v Rusku však nevyhovoval dohodovým mocnostem, ty se spojily s vnitřními nepřáteli sovětů a v polovině roku 1918 došlo k vojenské intervenci. Německo se jí nemohlo zúčastnit, protože bylo ve válečném stavu s blokem interventů. V Německu v listopadu 1918 propukla revoluce, která svrhla Viléma. Německo bylo nuceno uznat svou porážku a požádalo Dohodu o mír. Když dohodové státy porazily Německo a Rakousko vyhlásili blokádu Ruska a vrhli své síly proti Rusku. 5. Přepadení Polska. 5.1. Dohodové státy se nechtěly smířit s tím, že vláda sovětů vyšla z bojů jako vítěz a musely zrušit blokádu. Rozhodly se však ještě učinit ještě jeden pokus o intervenci a využít armády generála Wrangela na Krymu a snahy Poláků, rozšířit území „od moře k moři“ zabráním části sovětské Ukrajiny na pravém břehu Dněpru a sovětského Běloruska. Pokusy sovětské vlády zahájit jednání s Polskem, aby byl zachován mír nevedly k žádnému výsledku, Pilsudský (faktická hlava polského státu) chtěl válčit. Krátký oddych pro sověty skončil. Polská armáda v dubnu 1920 vtrhla do sovětské Ukrajiny a obsadila Kyjev. Zároveň zahájil ofenzívu také Wranel a začal ohrožovat doněcký revír. Naráz se tak otevřely dvě fronty. Nějaká Curzonova linie stanovená Radou Dohody v prosinci 1919 byla najednou zapomenuta. Nikdo neprotestoval. 5.2.Rudá armáda nato podnikla protiofenzívu na celé frontě. Na jižní frontě osvobodila Kyjev, vyhnala polské pány z Ukrajiny a Běloruska a došla až ke Lvovu. Na západní frontě se přiblížila až k Varšavě. Věci spěly k úplné porážce vojska polských pánů. Ofenzíva RA však byla prováděna neorganizovaně, vojsku nebyla dána možnost se opevnit na dobytých pozicích, přední voje byly posunuty příliš daleko dopředu, zálohy a střelivo zůstaly naopak daleko vzadu. Výsledkem bylo, že vojsko nemělo střelivo a zálohy. Nevelká skupina polského vojska pak na jednom místě prolomila frontu a RA byla nucena ustupovat. Za několik dní byla ofenzíva polské armády zastavena a RA se začala připravovat k novému protiútoku. Polsko však již také nemělo sil pokračovat ve válce a s obavami očekávalo protiútok RA. Pod tíhou těchto skutečností bylo nuceno vzdát se myšlenky na zabrání části Ukrajiny na pravém břehu Dněpru i Běloruska a raději s Ruskem uzavřelo mír (Riga 20. října 1920). Polsko si podrželo Halič a část Běloruska. Následně RA skoncovala s Wrangelem a tak skončilo období intervencí proti Sovětské republice. Srovnej mapu s mapou Curzonovy linie. Poláci ji překročili více jak o 200 km. Po druhé světové válce připadlo toto území opět SSSR.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici