Ing. Jan Zahradil

Letos uplynulo 250 let (ano, čtvrt tisíciletí) od vydání bible tržní ekonomiky, spisu “Bohatství národů” od Adama Smithe, skotského filozofa, ekonoma a osvícence. Think-tank Panmure House, pojmenovaný podle Smithova sídla, uspořádal při této příležitosti mezinárodní konferenci “The New Enlightenment”. Vystoupil na ní i člen poradního sboru našeho CAPS (Centrum asijsko-pacifických studií) při CEVRO Univerzita, singapurský exministr zahraničí George Yeo, s přednáškou “Geoekonomická konkurence a nové bohatství národů”. Sdílím v textu český překlad jeho tezí, které publikoval i na fb. Je to velmi dlouhé čtení, ale stojí za to se seznámit s tím, jak vidí svět jedna z uznávaných politických veličin jihovýchodní Asie. Zde👇. GEOEKONOMICKÁ KONKURENCE A NOVÉ BOHATSTVÍ NÁRODŮ (George Yeo, Panmure House, červen 2026) Limity moci 1. Neschopnost USA a Izraele rychle dosáhnout změny režimu v Íránu ukázala limity fyzické síly. USA se domnívaly, že mohou v Íránu zopakovat to, čeho USA dosáhly o několik měsíců dříve ve Venezuele. Úspěch Izraele při dekapitačních útocích v Gaze a Libanonu po 7. říjnu a v Íránu loni v červnu vzbudil naději, že zabitím ajatolláha Chameneího a dalších vůdců se íránská vláda rychle zhroutí. To se nestalo. Írán se naučil decentralizovat svou síť velení a řízení. 2. V Evropě válka na Ukrajině vyznačila hranici východního rozšiřování NATO. Pamatuji si Putinův projev několik dní po zahájení útoku ruských sil na Ukrajinu dne 24. února 2022, ve kterém vysvětloval, že zvláštní operace měla zabránit opakování operace Barbarossa z června 1941, kdy Hitler rozpoutal velkou pozemní ofenzivu proti Sovětskému svazu. Ať už byl Putinův cíl jakýkoli, i ruská vojenská síla narazila na své limity na Ukrajině. Nešťastným důsledkem dřívější politiky NATO a ruské invaze je nevyhnutelné rozdělení Ukrajiny a zranění či smrt milionů mladých mužů. 3. Války na Ukrajině a na Blízkém východě způsobily revoluci ve vedení války, zejména v používání dronů, chytrých raket a umělé inteligence. Tanky je stále obtížnější bránit. Americké letadlové lodě jsou zjevně zranitelné, pokud operují příliš blízko Íránu nebo Jemenu. Írán mohl být schopen jednu či dvě potopit pomocí těžkých raket v kombinaci s roji dronů, ale pravděpodobně se rozhodl tak neučinit, protože by to narušilo jeho strategii rozdělování protivníka. 4. Místo toho Írán způsobil značné škody americkým pozemním základnám v Perském zálivu. Lze pochybovat, zda budou tyto základny plně obnoveny. Pro USA bude jejich obnova a dodatečné zabezpečení velmi nákladné. Pro hostitelské země by to pouze zvýšilo pravděpodobnost budoucích útoků. Pax Americana, pod jehož ochranou se po desetiletí rozvíjela velká část světa včetně Číny, je udržován sítí stovek amerických vojenských základen po celém světě. Jakmile se základny začnou uzavírat, celé regiony budou destabilizovány, než se ustálí nové rovnováhy. Ústup USA 1. Například neschopnost USA podrobit si Írán, částečně ve prospěch Izraele, musí ovlivnit způsob, jakým obyvatelé Tchaj-wanu vnímají vztahy přes Tchajwanský průliv s Čínou. Pokud se Čína nebude chovat krajně nepřijatelně, USA nepůjdou do války s Čínou na podporu tchajwanské nezávislosti. Americké vojenské vedení z opakovaných válečných simulací ví, že bez použití jaderných zbraní nemůže zvítězit. Americké letadlové lodě operující poblíž Tchaj-wanu budou mnohem zranitelnější než ty operující poblíž Íránu. V očekávání odlišné budoucnosti přehodnocují země západního Pacifiku, včetně Japonska a Austrálie, své dlouhodobé strategické pozice. 2. Americký státní dluh se nyní blíží 40 bilionům dolarů a dále roste. Náklady na jeho obsluhu již převyšují americký obranný rozpočet. Ukrajina je nyní popisována jako vzdálená válka na jiném kontinentu. Země NATO mají povinnost vydávat na obranu 5 % HDP. V Pacifiku ministr obrany Hegseth na nedávném Shangri-La Dialogue vyzval americké spojence, aby zvýšili své obranné výdaje na 3,5 % HDP. 3. USA, které si uvědomují vlastní finanční slabost, ustupují do své vlastní západní hemisféry v rámci nové Monroeovy doktríny, kterou prezident Trump nazval „Donroe Doctrine“. Byla formulována v Národní bezpečnostní strategii USA, vydané minulý rok. Realizaci této strategie vidíme ve výzvách k převzetí Grónska, k přičlenění Kanady a Venezuely k USA či ke změně režimu na Kubě. Kolumbie možná také nebude schopna vzdorovat. Je však nepravděpodobné, že by se Donroeova doktrína rozšířila na většinu Jižní Ameriky, protože Brazílie zůstane samostatným regionálním pólem. 4. Evropa se zdráhá snížit svou závislost na USA, ale je k tomu stále více nucena. Jakmile Evropa vybuduje vlastní vojenskou kapacitu, bude mít vlastní politiku vůči Rusku, Blízkému východu, Číně i Africe. Evropa, méně závislá na USA, může být jednotnější. Způsob, jakým Evropa uplatní svou sjednocenou váhu na vahách globální politiky v multipolárním světě, může v některých částech světa rozhodnout mezi válkou a mírem. 5. Nevíme, jak budoucí americké administrativy změní kurz, ale obrat stávajícího nastoleného směru je nepravděpodobný. Mnohé bude záviset na výkonnosti americké ekonomiky, přičemž tím nemyslím finanční trhy, ale reálnou ekonomiku. Několik let se mělo za to, že umělá inteligence může USA poskytnout tak nepřekonatelnou výhodu, že by jejich světová převaha mohla pokračovat ještě velmi dlouho. O tom budu hovořit později. 6. Často se říká, že nikdo by neměl sázet proti Americe. Možná. Nikdo to neví, dokonce ani mnozí Američané. Strategický ústup provedený obratně a při zachování statusu amerického dolaru jako světové rezervní měny vytvoří lepší podmínky pro národní obnovu USA. Vzestup Číny 1. Rychlý vzestup Číny je pro mnohé na Západě hluboce znepokojivý. Dřívější vzestup Japonska byl odražen a země byla prakticky začleněna do západní sféry. Naproti tomu Čína je mnohem větší země s daleko početnější populací a ve většině oblastí vědy a techniky již prakticky dohnala zbytek světa. Ve vojenské síle zaostává pouze za USA. Pro mnoho Američanů představuje Čína existenční výzvu americké nadvládě. 2. Někteří američtí stratégové vnímají soutěž mezi USA a Čínou jako hru s nulovým součtem. Ty žiješ, já umírám. Já žiji, ty umíráš. Když se prezident Si minulý měsíc setkal s prezidentem Trumpem, představil Thukydidovu past jako otázku volby. Čína bude reagovat na volbu, kterou USA učiní. Přesto je drtivou preferencí Číny budoucnost s pozitivním součtem, to, co Si nazývá „společenstvím sdílené budoucnosti lidstva“. Trump nevidí budoucnost nutně jako hru s nulovým součtem, a je proto připraven s Čínou spolupracovat nejen kvůli krátkodobé potřebě vzácných zemin, ale i z dlouhodobého hlediska. Budoucí americké administrativy mohou zaujmout jiný postoj. Přístup Číny spočívá v tom, že doufá v nejlepší, ale je připravena na nejhorší. 3. Čína ve své historii vždy musela žít s dalšími mocnostmi ve světě. Čína dynastie Tchang neměla ve své době ve světě sobě rovného, ale po velké porážce od Abbásovců ve Střední Asii v 8. století již žádná čínská armáda nepřekročila pohoří Tian-šan. Čína byla vždy do značné míry soběstačným vnitřním vesmírem, zdánlivě schopným fungovat i bez zbytku světa. Dynastie za dynastií stavěly velké zdi, aby udržely vetřelce venku. Po dlouhá staletí byla čínská státnost převážně obranného charakteru. V čínském myšlení vedou hegemonistické ambice nakonec k sebezničení. Když Číňané říkají Američanům, že nemají v úmyslu nahradit USA ve světě, není to z neschopnosti ani z pokory, ale z přesvědčení. 4. Čína si ve skutečnosti přeje silnou Evropu a silné euro, protože dobře ví, že taková Evropa bude méně závislá na USA a bude sdílet více společných zájmů s Čínou. Chce, aby Evropa byla samostatným pólem, i když ví, že Evropa bude vždy bližší USA kvůli historii a kultuře. Čína vnímá Indii jako starobylou civilizaci podobnou sobě samé, které vděčí za světlo buddhismu. Chce, aby Brazílie byla nezávislým pólem nejen jako protiváha USA, ale také jako doplňková ekonomika. 5. Vzestup Číny urychluje krystalizaci multipolárního světa. Pokud USA zůstanou primus inter pares (první mezi rovnými), může být takový svět zdravější pro všechny. Pro menší země, jako je Singapur, přinese multipolární svět větší svobodu jednání a usnadní zachování naší odlišnosti. Tím, že omezuje centralizovanou moc, lépe chrání multipolární svět princip subsidiarity. Datová intenzita jako měřítko politického, společenského a ekonomického rozvoje 1. Čína je neobvykle homogenní zemí. Stát s populací víc než dvojnásobně převyšující populaci Evropy má jeden psaný jazyk, jednu literární tradici a jeden soubor národních hrdinů. Když je Čína dobře organizována, dosahuje mimořádné produktivity. Když upadá, její obyvatelé procházejí desetiletími vnitřních konfliktů a strádání. 2. Čínské písmo není alfabetické, ale ideografické. Čínské znaky si zachovávají svůj význam, i když se jejich výslovnost mění v čase a prostoru. To dává psanému systému určitý digitální charakter. Každý znak má pevně stanovenou hodnotu. Děti na základních školách dokážou číst a recitovat pasáže z Konfuciových spisů, které byly napsány před více než dvěma tisíci lety. 3. Čína také vynalezla papír před více než dvěma tisíci lety a dokázala si technologii jeho masové výroby udržet až do porážky ve Střední Asii, o níž jsem se zmínil dříve. Právě od čínských válečných zajatců se islámský svět naučil vyrábět papír, což jej zásadně proměnilo. 4. Alan Turing, jehož předkové byli částečně skotského původu, nás naučil, že s neomezeným množstvím papíru lze provést neomezené množství algoritmických výpočtů. Papír a ideografické písmo umožnily čínské civilizaci organizovat více lidí než jakékoli jiné společnosti na světě. Čína byla vždy společností s vysokou datovou intenzitou. Na rozdíl od Evropanů jsou Číňané obecně méně citliví na otázky ochrany soukromí dat. 5. Učenci byli specialisty na data. Po více než tisíc let byli vybíráni prostřednictvím zkoušek a tvořili státní správu organizovanou do ministerstev, která prostřednictvím vyšších úředníků odpovídala císaři. Teprve v relativně nedávné době vytvořil zbytek světa srovnatelné státní služby, často rovněž založené na soutěžních zkouškách. 6. Pro účely zaznamenávání a zpracování dat byly štětec, inkoust a papír řádově rychlejší než pero a pergamen. Rozdíl lze vidět i v době potřebné k vytvoření obrazu pomocí štětce a inkoustu na papíře ve srovnání s malbou na plátně. Jde samozřejmě o odlišné umělecké formy. 7. Jedním ze způsobů, jak posoudit úroveň rozvoje společnosti, je její datová intenzita. Ta odráží úroveň vzdělání, efektivitu veřejné správy a dynamiku trhu. Kvalitní správa a efektivní trhy následně přitahují talentované lidi do společenské sítě. Kodifikace a energie 1. Každého člověka ve společnosti lze přirovnat k počítačovému čipu, propojenému s ostatními lidmi prostřednictvím operačního systému, tvořeného politikou, právem, hodnotami a kulturou. Část této sítě je jasně definována, například volební systém nebo právní řád. Tyto prvky se mění poměrně pomalu. Velká část sítě je však řízena trhem a může se měnit velmi rychle. Čím je společnost vyspělejší, tím je více „zakódovaná“. 2. Kódování vyžaduje energii. Darwinův princip přirozeného výběru je poháněn soutěží o energii. Bez energie se žádný organismus nemůže bránit, útočit, hledat partnera ani se rozmnožovat. Uvnitř organismu probíhá nepřetržitý boj různých buněk a orgánů o energetické zdroje. Boj o život je proto bojem o energii a její efektivní využití. 3. Také lidská civilizace je poháněna dostupností energie a efektivitou jejího využívání. Zemědělská revoluce byla především energetickou revolucí. Civilizace vznikaly ve velkých deltách řek poté, co byly močály vysušeny a přeměněny na zemědělskou půdu. Bylo nutné vybírat semena, budovat zavlažovací systémy, zavést skladování obilí a organizovat distribuční sítě. Vytvořený přebytek umožnil vznik armád, které se šířily do okolí a dobývaly nová území. Říše rostly, dokud náklady na další expanzi nepřevážily její přínosy. V tom okamžiku se energetická bilance stala negativní. 4. V Číně fungoval zemědělský systém v podstatě nepřetržitě po dobu čtyř tisíc let. Klíčovou roli vždy hrála kontrola vody. Země dodnes realizuje obrovské vodohospodářské projekty. Pěstování rýže, které vyžaduje vysokou míru organizace, poskytuje více kalorií neboli energie na hektar než jakákoli jiná plodina. Složitá síť kanálů umožňovala efektivní distribuci na rozsáhlém území. Právě zemědělský systém vytvářel energii, která umožnila vznik komplexně organizované čínské společnosti. 5. Parní stroj, který vynalezl James Watt, současník Adama Smithe, zahájil novou energetickou revoluci, jež nakonec vedla k západní dominanci ve světě. Uhlí pohánělo parní lodě a železnice. Později ropa umožnila rozvoj automobilů a letadel. Přeměna tepla na mechanickou energii vyžadovala znalosti metalurgie, zejména zpracování železa, a termodynamiky. Energie a umělá inteligence 1. Technologie výroby energie a její efektivní využití byly v lidských dějinách vždy základem politické a vojenské moci. Platí to i dnes v nové éře umělé inteligence. 2. Britské uhlí pohánělo britský průmysl. Námořní doprava snižovala tření při přepravě a zvyšovala energetickou efektivitu. Uhlí je dnes palivem minulosti, ale stále si živě pamatuji rok 1973, kdy jsem jako devatenáctiletý student odjížděl studovat inženýrství do Cambridge. Probíhala tehdy stávka horníků, vedená Joem Gormleym a Arthurem Scargillem. Premiér Edward Heath reagoval zavedením třídenního pracovního týdne. Ve zbývajících dnech byly obchody na Piccadilly Circus a Leicester Square osvětleny petrolejovými lampami. 3. Amerika měla nejen uhlí, ale také obrovské zásoby ropy. Japonsko bylo vtaženo do druhé světové války poté, co na ně USA uvalily ropné embargo jako reakci na jeho invazi do Číny. V únoru 1945, po jaltské konferenci, zastavil prezident Franklin Roosevelt na palubě lodi USS Quincy na pět dní v Suezském průplavu, aby jednal se saúdskoarabským králem Abd al-Azízem. Z tohoto setkání vzešla historická dohoda: výměnou za americkou ochranu bude saúdská ropa obchodována v amerických dolarech. Dlouhá desetiletí díky tomu USA dominovaly světovým energetickým trhům. Současná situace kolem Íránu a dvojité blokády Hormuzského průlivu však změnily staré uspořádání. Energetické trhy sice nadále fungují efektivně, avšak americká dominance byla výrazně oslabena. Vnuk krále Abd al-Azíze, Mohammed bin Salmán, postupně usiluje o diverzifikaci mimo americký dolar. 4. Čína mezitím dosáhla významného pokroku ve vývoji alternativních zdrojů energie, zejména solární a větrné energie. Soustavně také snižuje náklady na ukládání energie do baterií. Protože slunce i vítr jsou dostupné všude, nebude již politická moc soustředěna pouze v rukou hlavních producentů energie. 5. Energie však bude vždy vzácným zdrojem, protože s rozvojem umělé inteligence bude její poptávka neustále růst. Energie představuje konečné omezení množství výpočtů, které může umělá inteligence provádět. Omezení nespočívá v technologii, protože ta je již dostupná, ale v politice. Elon Musk opakovaně upozorňuje na obtížnost získávání povolení a veřejné podpory pro výstavbu energetické infrastruktury ve Spojených státech. 6. Největší pokrok ve výrobě a distribuci energie dosáhla právě Čína. Náklady na elektřinu pro domácnosti nadále klesají a patří k nejnižším na světě. Jen před několika dny jsem byl v Šan-tchou, odkud pocházel můj dědeček z otcovy strany i moje matka. Obrovské větrné turbíny tam zachycují energii silných větrů vanoucích přes Tchajwanský průliv, který funguje jako skutečný větrný tunel. Bylo mi řečeno, že cena elektřiny v Šan-tchou je přibližně poloviční oproti čínskému průměru. Město nyní zvažuje dvě hlavní využití této energie: výrobu vodíku a datové zpracování. Čína dnes vyrábí více elektřiny než Spojené státy a Evropa dohromady. 7. Po určitou dobu se zdálo, že americký náskok v oblasti umělé inteligence zajistí Spojeným státům status supervelmoci na neurčito. Pokud by USA prosadily svůj ekosystém AI po celém světě, jejich zpravodajské a bezpečnostní služby by mohly potenciálně vědět o každém člověku téměř vše. Když společnost DeepSeek představila svůj první velký jazykový model, překvapil svou kvalitou i otevřeností. Pravděpodobně na pokyn centrální vlády jsou dnes všechny hlavní čínské jazykové modely otevřeným softwarem a drží krok s americkými modely. To umožnilo rychlé rozšíření AI do všech oblastí čínské ekonomiky i za její hranice. Čínské modely zaostávají za americkými nejvýše o šest až devět měsíců. Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang opakovaně varoval, že čínská umělá inteligence rychle dohání americkou. 8. V oblasti čipů Čína navzdory intenzivním snahám USA o zpomalení sankcemi a obchodními překážkami naopak zrychlila úsilí o dosažení technologické soběstačnosti. Ironií je, že právě USA nyní umožňuje Číně nákup méně výkonných čipů Nvidia. V oblasti fyzické AI — tedy začleňování umělé inteligence do výrobních systémů a produktů, jako jsou automobily, drony a roboti — Čína postupuje velmi rychle. Není v čele proto, že by měla monopol na technologie, ale díky obrovskému domácímu trhu, který umožňuje dělbu práce v rozsahu, jakého žádná jiná země nedosahuje. 9. Míra, do jaké budou jednotlivé země schopny využít výhod otevřené umělé inteligence a všudypřítomné energie, bude stále více záviset na kvalitě jejich politických a společenských systémů — na tom, zda dokážou vzdělávat své obyvatele a podporovat spolupráci i zdravou soutěž. Morální výzva umělé inteligence 1. Papež Lev XIV. ve své nedávné encyklice o umělé inteligenci Magnifica Humanitas hovoří o morální výzvě, kterou AI představuje. Umělou inteligenci popisuje jako plod lidské inteligence. Její vývoj přirovnává spíše ke „kultivaci“ než k výrobě podle předem vytvořeného návrhu. 2. Koncentrace moci v rukou několika málo subjektů nemůže být prospěšná, protože nevyhnutelně vede k degradaci lidskosti. Z tohoto pohledu je multipolarita v oblasti umělé inteligence pozitivním jevem. Vytváří zdravou konkurenci a omezuje zneužívání moci. Tím, že Čína narušila americký monopol v oblasti AI, inspirovala vznik dalších center umělé inteligence ve světě, což je pro lidstvo prospěšné. 3. Klíčovým faktorem zůstává dostupnost energie a její efektivní využití. Evropa je kvůli vysokým cenám energií výrazně znevýhodněna. Toto oslabení si částečně způsobila sama. Pokud chce tuto zásadní slabinu překonat, bude muset přehodnotit svou politiku vůči Rusku, Blízkému východu, severní Africe i Číně. 4. Indie není přirozeně obdařena hojností energetických zdrojů, ale je odhodlána získávat levnou ropu a zemní plyn a zároveň rozvíjet alternativní zdroje energie. Má všechny předpoklady stát se významnou AI velmocí a časem se jí pravděpodobně skutečně stane. Také Brazílie má značný potenciál a nezůstane pozadu. 5. Afrika disponuje obrovským množstvím energetických zdrojů, avšak mnohé její části jsou bohužel brzděny nedostatečně rozvinutými politickými a společenskými strukturami. Čína nyní na tomto rozsáhlém kontinentu buduje fyzickou infrastrukturu. V zájmu Evropy je na tomto rozvoji se podílet. 6. Umělá inteligence může posílit naši inteligenci a kreativitu, nebo nás naopak učinit pohodlnými a méně schopnými samostatného myšlení. Může z nás udělat lidštější bytosti, nebo naopak méně lidské. Avšak lidstvo stojí na prahu nové éry. Nové osvícenství 1. Skotské osvícenství začalo ve chvíli, kdy generace filozofů a vědců rozpoznala, že stojí na prahu nové epochy, a odvážně vykročila do neznámého světa. Skotové sehráli v Britském impériu mimořádně významnou roli. Bez Skotska by Velká Británie nebyla velká. 2. Nedaleko ústí Singapurské řeky stojí socha Stamforda Rafflese, který v roce 1819 založil moderní Singapur jako obchodní stanici Východoindické společnosti. V jeho okolí se nacházejí významné památky nesoucí jména Skotů, například Dalhousie Obelisk, Anderson Bridge, Elgin Bridge nebo Fullerton Building. Proti proudu řeky leží Robertson Quay a dále ve vnitrozemí Scotts Road, jejíž křižovatka s Orchard Road se nachází v samém centru nejcennější obchodní čtvrti Singapuru. Sám Raffles měl zástupce Williama Farquhara, který podle některých názorů vykonal pro položení základů dnešního Singapuru ještě více než on sám. 3. Skotské dědictví v Hongkongu, kde jsem řadu let pracoval, je ještě výraznější a dodnes živé. Je patrné například v institucích jako Hongkong and Shanghai Bank, Jardine Matheson, Swire Group či Hong Kong Jockey Club. 4. Setkáváme se zde v Panmure House při příležitosti 250. výročí vydání „Bohatství národů“ nejen proto, abychom oslavili minulost, ale také proto, abychom si uvědomili nový práh, který musíme překročit. Před lidstvem stojí mnoho zásadních otázek týkajících se jeho budoucnosti. Kéž naše setkání přispěje alespoň malou jiskrou k novému osvícenství ve světě.