PhDr. Eduard Stehlík

Krvavá středa 1. října 1941. Jeden z nejtemnějších dnů v dějinách naší armády. Bestie, která o čtyři dny dříve nastoupila na Pražský hrad, jako by stále neměla krve dost. Toho dne bylo v jízdárně ruzyňských kasáren zavražděno 13 důstojníků, kteří patřili k výkvětu čs. branné moci. Co jméno to pojem. Generál Mikuláš Doležal, dlouholetý velitel prestižní Vysoké školy válečné. Generál Oleg Svátek, jenž velel 12. divizi, která v březnu 1939 sváděla krvavé boje s maďarskou armádou na Podkarpatské Rusi i v době, kdy již na Hradčanech vlál prapor s hákovým křížem. Generál Václav Šára, jeden z nejodvážnějších velitelů našich legií na Sibiři, velitel legendárního obrněného vlaku „Orlík“. Spolu s nimi padli plukovníci Josef Dvořák, Josef Malý, František Pohunek, podplukovníci František Ambrož, František Coufal, František Dědič, Bohdan Kasper, Ladislav Preininger, major Jan Petera a štábní kapitán Otmar Růžek. Ranami popravčí čety bylo toho dne usmrceno i sedm dalších vlastenců: Karel Elsnic, František Křížek, Josef Pokorný, Vilém Popper, Karel Schültz, Miroslav Šturc a František Mázl – statečný spolupracovník radistů Obrany národa. Zpráva o hromadné vraždě se druhý den dopoledne dostává do Londýna. Pohár přetekl! Velitel našich zpravodajců plukovník František Moravec si zve na 3. října 1941 dvojici parašutistů, Josefa Gabčíka a Karla Svobodu. Operace ANTHROPOID se rozebíhá…