PhDr. Eduard Stehlík

Už je to sice dlouhých osmapadesát let, ale stále ještě ne tak dávno, abychom si to nepamatovali. Přesto někteří zapomněli a jiní se dokonce chovají tak, jako by se to nikdy nestalo. Bohužel pro nás pro všechny... Tak vás tu máme bratři, z krve Kainovy, Poslové noci, která do zad bodá dýku, Tak vás tu máme bratři, vnuci Stalinovi, Však ne tak jako včera, dnes už bez šeříků, Však díky za železné holubičky míru, A díky za polibky s chutí hořkých mandlí, V krajině přelíbezné zavraždili víru, Na cestě rudé šípky jako pomník padlých. Vám poděkování a vřelá objetí Za provokování a střelbu do dětí, A naše domovy nechť jsou vám domovem, Svědky jsou hřbitovy páchnoucí olovem. Vím, byla by to chyba – plivat na pomníky, Nám zbývá naděje, my byli jsme a budem, Boľšoje vam spasibo, braťja zachvatčiki, Spasibo bolšeje, nikagda nězabuděm, Nikagda nězabuděm! https://www.youtube.com/watch?v=Y2WI9XsXu2M