PhDr. Eduard Stehlík

Zazní-li slovo hrdina, mnozí si vybaví parašutisty Jana Kubiše, Josefa Gabčíka, Adolfa Opálku, Alfreda Bartoše, či Josefa Valčíka. Nebezpečné úkoly, jež měli v okupované vlasti vykonat, by se jim však nikdy nepodařilo splnit bez pomoci stovek obyčejných, přitom však tak neobyčejných lidí. Ti jim přitom pomocnou ruku často nabídli v situaci, kdy jim již bylo jasné, co vše riskují a co je v případě odhalení očekává. Hovoříme-li o těchto lidech, stačí vůbec slova hrdinství, neohroženost a odvaha k tomu, aby dostatečně ocenila ty, kdo na konci června 1942 poskytli útočiště radiotelegrafistovi výsadku SILVER A Jiřímu Potůčkovi? Tou dobou již pět neděl probíhalo vraždění na celém území protektorátu, byly vypáleny Lidice i Ležáky. A oni se i za této hrůzné situace rozhodli podat pomocnou ruku. Za svou lásku k vlasti a nezměrné hrdinství zaplatili cenu nejvyšší. Antonín Burdych mladší byl gestapem smrtelně postřelen při pokusu o Potůčkovo zatčení 30. června 1942 na Končinách u Červeného Kostelce. Jeho rodiče Antonín a Josefa Burdychovi, manželka Milada, sestra Zdenka Satranová se svým manželem Ladislavem i další stateční spolupracovníci Jiřího Potůčka – Josef Schejbal, Josef Klikar, Václav Hejna, Miroslav Hampl, Karel Kábrt, Jaroslav Vokatý, Josef Geisler, Jaroslav Merta, Stanislav Prouza a Karel Ježek –, byli zavražděni 9. července 1942 na popravišti v Pardubicích. Právě dnes uplynulo od jejich smrti dlouhých čtyřiaosmdesát let. Čest památce těchto mimořádných lidí, neobyčejných hrdinů!