PhDr. Eduard Stehlík

Kdysi dávno jsem jako malý kluk v některé z knih věnovaných atentátu na Reinharda Heydricha četl poutavý popis toho, jak si Jan Kubiš v kterémsi pražském bytě na jaře 1942 vyráběl z britského protitankového granátu bombu, kterou 27. května zaútočil na Heydrichův Mercedes. Už tehdy jsem si kladl otázku, zda to nebylo příliš velké riziko, když mohl granát při úpravách explodovat, čímž by byl plán atentátu ohrožen, ne-li zcela zmařen. Domníval jsem se, že by bylo bývalo lepší, kdyby si hotovou bombu přivezl z Velké Británie. Netušil jsem, že tomu tak skutečně bylo a že se autor oné knihy mýlil. Stejně tak se přiznám, že by mě nikdy nenapadlo, že se jednou dozvím nejen jména konkrétních mužů, kteří byli autory oné bomby, ale že budu dokonce v londýnském archivu držet v rukou jejich osobní spisy a prostřednictvím v nich umístěných portrétních fotografií jim, obrazně řečeno, pohlédnu do očí. Dnes jsem se rozhodl dát stejnou možnost i vám. Pravděpodobně 22. nebo 23. října 1941 dorazili po náročném týdenním výcviku ve Skotsku (o kterém jsem zde psal minulý týden) Josef Gabčík a Jan Kubiš na Station XVII Brickendonbury Manor v hrabství Hertford. Zdejší utajovaná základna SOE byla zaměřena především na práci s trhavinami, a právě proto zde oba parašutisté prošli jednodenním výcvikem spojeným s touto problematikou. Zaměstnání pro ně připravil major Cecil V. Clarke, vizionář, vynálezce, a navíc jeden z nejlepších specialistů SOE na trhaviny (mimochodem jeden z možných předobrazů pana Q z knih a filmů o Jamesi Bondovi). Právě on zkonstruoval „bombu pro Heydricha“ a kromě oblast své odbornosti vedl s Janem i Josefem několik mimořádně důležitých rozhovorů o naplánování vlastního atentátu a výběru vhodného místa k jeho provedení. Major Clarke se zásadním způsobem podílel i na vzniku speciálního nástražného minometu, tzv. Tree Spigotu, a tak nepřekvapí, že se později objevil ve výzbroji výsadku ANTHROPOID. Dá se tedy předpokládat, že součástí výcviku obou parašutistů na Station XVII, bylo i představení této nové zbraně a procvičení její obsluhy. Dochované písemnosti SOE bohužel o této skutečnosti mlčí. Ze Station XVII byli Jan Kubiš s Josefem Gabčíkem převezeni na nedaleký Aston House u Stevenage (opět v hrabství Hertford), tajné zařízení SOE označované jako „Station XII“, jehož velitelem byl vynikající technický expert major Leslie J. C. Wood. Pod jeho dohledem byla také bomba navržená majorem Clarkem ve zdejších dílnách vyrobena. Protože byl však původní Clarkův projekt dle jeho návrhu mírně modifikován, můžeme ho bez zaváhání považovat za spoluautora bomby, která 27. května 1942 explodovala v Praze a fatálně změnila osudy mnohých. Připomínáme-li si v těchto dnech hrdinství výsadku ANTHROPOID a jeho statečných spolupracovníků z řad domácího odboje, neměli bychom zapomínat ani na tyto dva muže, kteří udělali vše proto, aby Jan s Josefem mohli svůj mimořádně nebezpečný úkol splnit co nejlépe. Bezesporu si to oba zaslouží.