PhDr. Eduard Stehlík

Hovoří-li se o letcích, kteří za 2. světové války zasáhli do bojů proti německým nacistům, většina lidí si vybaví naše stíhací piloty a příslušníky 311. bombardovací perutě, kteří k plnění svých bojových úkolů startovali z britských ostrovů jako příslušníci RAF. V jejich stínu neprávem zůstávají muži, kteří se do prvních leteckých bojů zapojili v letech 1939-1940 na francouzském nebi. Jedním z nich byl i Jindřich Beran, rodák z Rožné u Bystřice nad Pernštejnem. Původním povoláním byl učitel, avšak po absolvování vojenské prezenční služby se rozhodl pro životní dráhu vojáka z povolání. V červenci 1929 úspěšně ukončil studium na Vojenské akademii v Hranicích, z níž byl slavnostně vyřazen jako poručík pěchoty. Nedlouho poté však absolvoval výcvik pro letounové pozorovatele zbraní a seznámení s létáním mu učarovalo. Podal si žádost o přeložení k letectvu, prošel pilotním výcvikem a následně létal na nejrůznějších typech letounů od pozorovacích dvouplošníků až po těžké bombardéry. V listopadu 1937 byl Jindřich Beran jako mimořádně inteligentní důstojník přijat ke studiu na Vysoké škole válečné v Praze, odkud byl jako jeden z nejlepších frekventantů po roce studia vyslán na Vysokou leteckou válečnou školu do Paříže. Tragické události roku 1938 mu však zabránily studium zahájit. Vrátil se tedy zpět domů, kde byl ustanoven velitelem 40. stíhací letky leteckého pluku 4. Po okupaci Československa a vzniku protektorátu Čecha a Morava se Jindřich Beran rozhodl odejít za hranice a bojovat se zbraní v ruce za svobodu republiky. V Chartres absolvoval přeškolení na francouzské letouny a již v prosinci 1939 odjel v první skupině našich letců na frontu. Přidělen byl ke stíhací skupině III/3 létající na stíhačkách Morane-Saulnier MS 406. Do zahájení nacistického blitzkriegu na západní frontě nalétal téměř 40 hodin, během kterých se opakovaně utkal s nepřítelem. Osudným se mu stal 12. květen 1940. Společně se svým číslem Josefem Stehlíkem startovali toho dne proti nahlášenému svazu bombardovacích letounů Heinkel He 111. Namísto nich se však poblíž belgického městečka, Wetteren střetli s přesilou těžkých stíhacích letounů Messerschmitt Bf 110 C. V tomto nerovném boji Jindřich Beran padl. Stal se nejen nejstarším, ale také vůbec prvním čs. letcem, který přišel za 2. světové války o život na francouzském bojišti. V říjnu 1950 byly ostatky Jindřicha Berana na přání rodiny převezeny do rodné obce a tam uloženy k poslednímu odpočinku. Bohužel již po změně politického režimu u nás, tedy bez vojenských poct a pod dozorem Státní bezpečnosti… V roce 1991 byl Jindřich Beran posmrtně povýšen do hodnosti plukovníka in memoriam. Alespoň dodatečně tak vlast ocenila nejvyšší oběť, kterou v boji za její osvobození přinesl. Čest jeho památce!