PhDr. Eduard Stehlík

Když se včera objevila zpráva, že prezident republiky Petr Pavel navštívil 601. skupinu speciálních sil, ani na okamžik jsem nezapochyboval, že si svůj pobyt v Prostějově opravdu užil. Zveřejněné fotografie můj předpoklad záhy potvrdily. Ostatně výraz pana prezidenta na úvodním snímku, který jsem si vypůjčil z jeho sociálních sítí, hovoří myslím za vše. Pro Petra Pavla však nešlo jen o jednu z mnoha návštěv u vojenských útvarů, které dosud absolvoval a bezpochyby ještě absolvuje. Toto byl návrat domů. Právě v Prostějově u speciálních jednotek totiž prožil důležitou část své vojenské kariéry a zdejšímu útvaru dokonce v letech 1997-1999 velel. A já jsem se právě proto dnes rozhodl psát o 601. skupině speciálních sil, i když dobře vím, že vměstnat alespoň základní informace o tomto elitním útvaru Armády České republiky do krátkého příspěvku a několika málo fotografií, nebude vůbec jednoduché. Když se po 11. září 2001 celosvětově objevilo volání po speciálních jednotkách schopných nekonvenčního vedení bojových operací, mnoho obyvatel České republiky s překvapením zjistilo, že i naše armáda disponuje dosud přísně utajovanou jednotkou tohoto typu. V současnosti nese název 601. skupina speciálních sil generála Moravce, ale vojáci o ní většinou hovoří jako o „Šestsetjedničce“, nebo „Šestce“ (v letech 1992-2001 totiž nesla název 6. speciální brigáda a od října 2001 do června 2003 6. skupina speciálních sil). V Armádě České republiky zaujímá prostějovský útvar naprosto výjimečné postavení. Je totiž jediným reprezentantem speciálních sil jako druhu vojska. Jeho příslušníci, kteří musí nejprve projít náročným výběrovým řízením, jsou vycvičeni k provádění speciálního průzkumu, úderných akcí i plnění úkolů zvláštní důležitosti. Operace speciálních sil mohou být uskutečňovány jak za války, tak i v míru a příslušníci „Šestsetjedničky“ jsou je připraveni provádět v jakýchkoliv klimatických podmínkách, kdekoliv na světě (proto je kladen velký důraz na ochranu identity nejen vojáků, ale i jejich rodinných příslušníků). Motto 601. skupiny speciálních sil zní Dum Spiro Spero – Dokud dýchám, doufám. „Šestsetjednička“ se může pochlubit dlouhou a bohatou historií. Jejím přímým předchůdcem byla 22. výsadková brigáda zvláštního určení, která vznikla v říjnu 1952 v Prešově, odkud byla na podzim 1960 přemístěna do Prostějova (mimochodem po celou dobu své existence má útvar stejné krycí číslo – VÚ 8280). Bezprostředně po pádu komunistického režimu se příslušníci prostějovského útvaru zapojili do operací Pouštní štít a Pouštní bouře v Perském zálivu, v 90. letech se zúčastnili mírových operací IFOR a SFOR na území bývalé Jugoslávie a po vstupu České republiky do NATO působili od jara 1999 jako vůbec první jednotka AČR pod alianční vlajkou v Kosovu. V rámci operací Enduring Freedom a ISAF byly v letech 2002 až 2003 početně nevelké kontingenty příslušníků speciálních sil nasazeny i na území Afghánistánu, Kuvajtu a Iráku. Mimořádný věhlas si však 601. skupina speciálních sil získala počínaje rokem 2004 především v souvislosti se svým opakovaným nasazením na území Afghánistánu. Její kontingenty se zde soustředily na provádění speciálního průzkumu a úderných akcí malého rozsahu, a to jak ve vysokohorských, tak i v obydlených oblastech. Operace plnily jak pěšími patrolami, tak i na vozidlech, a to v úzké součinnosti s příslušníky amerických speciálních sil. Výsledky, kterých se jim podařilo dosáhnout, byly skutečně mimořádné a příslušníci českých speciálních sil si svým přístupem k plnění úkolů, vysokou profesionalitou a neohrožeností získali u našich aliančních partnerů vysokou prestiž. I právě v tuto chvíli, kdy čtete tyto řádky, působí příslušníci „šestsetjedničky“ na různých místech tohoto nebezpečného světa. Daleko od svých rodin, v místech, kde se bojuje a také umírá. Jsou tam, aby bránili bezpečí a životy nás všech. Zlo totiž nezná hranice a oni jsou hrází, která se ho pokouší zastavit. Za sebe, a jak doufám i za Vás, jim přeji hodně štěstí a bezpečný návrat.