PhDr. Eduard Stehlík

Adventní čas je spojen s přáním šťastného prožití vánočních svátků a všeho nejlepšího do nadcházejícího nového roku. Nemáme-li možnost se s našimi blízkými a přáteli setkat osobně, posíláme si na mobilní telefony textové zprávy, fotografie či dokonce krátká videa. Donedávna však byly k tomuto účelu nejčastěji používány vánoční pohlednice. Nejinak tomu bylo i v letech válečných, kdy malé pestrobarevné lístky často představovaly jediné spojení mezi muži na frontě a jejich rodinami, toužebně očekávajícími jejich návrat. Když jsem přemýšlel o svém dnešním příspěvku, vzpomněl jsem si právě na tyto vánoční pohlednice a shromáždil soubor dvou desítek z nich, které ke svým adresátům zamířily v letech 1. světové války. Jsou mezi nimi jak lístky z Velké Británie, Francie a Spojených států, tak i Rakousko-Uherska a Německa. Připojil jsem i dvě pohlednice vytištěné v roce 1919 péčí čs. legií v Rusku. Až si je budete prohlížet, narazíte nejen na vánoční stromky a zasněžené krajiny, ale i na nejrůznější vlastenecké motivy válčících stran, dokonce i na tehdy zcela nové zbraně (letadla a tanky) a v případě amerických pohlednic pochopitelně nebude chybět všudypřítomný Santa Claus. Některá přání mají vysokou uměleckou hodnotu, jiná zaujmou spíše snahou poskytnout i ve složité situaci humor a povzbuzení. Jedno však mají všechny společné. Touhu jejich pisatelů, aby se brzy opět shledali se svými blízkými a mohli vánoční svátky oslavit společně s nimi, bez hrůz války a vraždění. Mnoha z nich se toto přání nikdy nesplnilo. Zmizeli navždy v pekle válečné vřavy a jedinou hmatatelnou stopou, která po nich zůstala, jsou mnohdy právě jen ony více než sto let staré vánoční pohlednice. Kdysi pečlivě opatrované jejich nejbližšími, nyní mnohdy zapomenuté na stránkách starých, zaprášených alb. Až si je budete prohlížet, vzpomeňte si na ty, kdo je kdysi psali. A nejen na ně. I letos budou tisíce vojáků trávit Vánoce daleko od svých nejbližších. Protože ani dnes bohužel není mír samozřejmostí. Zřejmě proto, že je lidstvo nepoučitelné. Doufejme, že se to jednou konečně změní…