Renata Oulehlová

Dnes, 8. května, si připomínáme konec druhé světové války. Den vítězství. Den svobody. A především den vděčnosti. V lednu došlo k jednomu náhodnému setkání v restauraci, kde jedna rodina slavila krásných 100 let svého tatínka, veterána, který sloužil na Okinawě. Můj sedmnáctiletý syn k němu přišel… a prostě poděkoval. Nic připraveného.Žádná velká slova. Jen obyčejné, upřímné „děkuji za svobodu“. Chvíli spolu mluvili. A v tu chvíli se zastavil čas. V očích toho pána i celé jeho rodiny byly slzy. Říkali, že to byl pro tatínka ten nejkrásnější narozeninový dárek. Po 80 letech přijde mladý člověk z Evropy… a nezapomněl. Možná si někdy neuvědomujeme, jak hluboký význam má obyčejné poděkování. Jak moc může znamenat.Jak moc může zahřát. Dnes je ten den kdy ještě více děkujeme za odvahu , za oběť , za naši svobodu ❤️ Děkujeme!