PhDr. Eduard Stehlík

Třetí říjen 1941. Tak bych bez zaváhání odpověděl, pokud by se mě někdo zeptal, který den považuji za nejdramatičtější v našich novodobých dějinách. Většina dní projde takřka bez zaznamenání, jiné se nesmazatelně zapíší do historie. A pak jsou zde ještě dny, během nichž se toho stane tolik, že si člověk klade otázku, jak se mohlo tak velké množství důležitých událostí vměstnat do několika málo hodin. Jedním z takových byl bezesporu onen pátek před pětaosmdesáti lety. Toho dne dorazili krátce před polednem do Londýna dva vojáci čs. armády ve Velké Británii – rotmistr Josef Gabčík a rotný Karel Svoboda. O několik hodin později je čekalo mimořádné setkání se šéfem našich vojenských zpravodajců plukovníkem Františkem Moravcem. Důvod schůzky, na niž byli o den dříve náhle pozváni, jim nikdo nesdělil. Ani nemohl. Nikdo z jejich přímých nadřízených totiž netušil, jakým úkolem budou pověřeni. Co je čeká, se dozvěděli až nedlouho po třetí hodině odpolední, kdy je plukovník Moravec v budově Porchester Gate na londýnské Bayswater Road pověřil likvidací Reinharda Heydricha. Smrt tyrana, který do Prahy dorazil o pouhý týden dříve, měla být odplatou za krvavý teror, jenž po svém příjezdu do protektorátu rozpoutal. Nikdo z účastníků této historické porady nevěděl, že vraždění v Praze stále pokračuje, a to dokonce právě ve chvíli, kdy spolu hovoří. V 16 hodin a 15 minut byl totiž v jízdárně ruzyňských kasáren zastřelen nejstarší z legendární odbojové skupiny tzv. Tří králů podplukovník Josef Balabán. Poté, co oba parašutisté souhlasili s tím, že jsou připraveni svěřený úkol vykonat, byl o připravované akci informován generál Colin McVean Gubbins, zástupce šéfa britské SOE (Special Operations Executive). Ten operaci okamžitě schválil a přislíbil Čechoslovákům maximální součinnost při jejím provedení. Ještě před půlnocí 3. října 1941 tak Gabčík se Svobodou odjeli na STS 51 v Ringway u Manchesteru, kde měli v následujících dnech absolvovat intenzivní doplňující výcvik. Do akce totiž měli být vysláni nejpozději za týden, aby byl atentát uskutečněn jako okamžitá odplata za Němci rozpoutané vraždění. Nejlépe již 28. října 1941 – na nacisty zakázaný státní svátek ČSR. V době, kdy dvojice mužů začleněných do operace, která dostala krycí název ANTHROPOID, odjížděla na doplňující výcvik, byl již jiný z parašutistů – svobodník aspirant František Pavelka (operace PERCENTAGE) – na cestě do okupované vlasti. Jeho letoun odstartoval 3. října v půl osmé večer a v jednu hodinu a 11 minut ho vysadil u osady Koudelov nedaleko Čáslavi. Pavelka měl předat domácí ilegální organizaci radiostanici, zásobu krystalů pro rádiové stanice a nový šifrovací klíč. Po splnění tohoto kurýrního úkolu se měl podílet na zajišťování rádiového spojení domova s Londýnem. K tomu bohužel nakonec nedošlo. Parašutista byl již 25. října 1941 zradou dopaden gestapem a 11. ledna 1943 v Berlíně zavražděn. František Pavelka ani muži, kteří ho z Velké Británie do akce vyslali, nemohli tušit, že právě v době jeho seskoku byla gestapem obklíčena budova jinonického akcízu, z níž právě tehdy udržoval rádiové spojení s Londýnem pomocí vysílačky Sparta I četař Jindřich Klečka. Statečnému telegrafistovi, jednomu z nejlepších, kterého domácí odboj měl, se podařilo zničit část depeší a v bezvýchodné situaci zvolil smrt vlastní rukou. Poslední tehdy existující spojení domácího odboje s Londýnem tím bylo přerušeno. Navázat se ho opět podařilo teprve po více než čtvrt roce s pomocí vysílačky Libuše výsadku SILVER A. To však je již jiný příběh, i když neméně dramatický. Pátek 3. října 1941 byl opravdu neobyčejný den. Pro mnohé tragický, avšak vskutku mimořádný. A pro Reinharda Heydricha bezesporu osudový. Toho dne se rozeběhla operace ANTHROPOID. A přestože byl o čtyři dny později zraněný rotný Karel Svoboda nahrazen rotmistrem Janem Kubišem, osud krvavého diktátora byl již 3. října odpoledne zpečetěn...