Mgr. Eva Decroix

Íránská krize už dávno není o cenách potravin nebo o kurzu měny. Je to politická krize režimu, který ztratil schopnost vládnout jinak než strachem. Stát, který místo řešení inflace posílá do ulic revoluční gardy, který místo dialogu vypíná internet a který místo odpovědnosti používá střelbu, už nemá legitimitu. Má jen sílu a i ta je čím dál křehčí. Je správné to říkat jasně: svoboda, důstojnost a právo na protest nejsou vnitřní záležitostí autoritářských režimů. Jsou univerzálním politickým závazkem civilizovaného světa. A jejich porušování nelze omlouvat ani suverenitou, ani kulturní odlišností. Mahsa Amini, mladá žena zabitá íránským státem v roce 2022, neumřela zbytečně. Její smrt byla momentem, kdy režim definitivně ztratil morální autoritu doma i navenek. Každý další protest dnes potvrzuje, že společnost si tuto ztrátu pamatuje a že paměť nelze umlčet ani násilím, ani digitální izolací. Zkušenost Evropy nás učí, že režimy, které odpovídají na sociální krizi represí, nekončí stabilitou, ale mezinárodní izolací, hospodářským úpadkem a radikalizací. Mlčet dnes znamená normalizovat logiku síly. A tu demokratický svět přijmout nesmí. Ani doma. Ani ve světě.