Ing. Marian Jurečka

Takhle to vypadá na polích. Ještěže vláda ukončila tu klimatickou krizi! Ministr Macinka dokonce dnes zopakoval, že všechno je prý jen konstrukt zelených nátlakových skupin, které si chtěly ospravedlnit čerpání veřejných peněz. To nám říká pán, co na ministerstvo dostává zbrusu nové klimatizace asi za 50 milionů. Z klimatizované pražské kanceláře prostě to vedro a sucho vidí jinak než zemědělci, kteří v tom horku zachraňují zbytky úrody a má čas na ty svoje blbé kecy… Podle všeho si sucha všimnul alespoň premiér, protože se o tom dočetl v novinách. Jen aby to nedopadlo jako vždycky. Hodně videí a tiskovek, ale výsledky nikde. Kdyby si vláda nejdříve vyjasnila, jestli klimatická změna existuje, zda její dopady bere vážně a chce s nimi něco dělat, mohlo by to pomoct. Buď vláda respektuje vědecká fakta a podle nich se taky chová, nebo je odmítá. Obojí zároveň prostě nejde. Když jsem byl poprvé ve vládě jako ministr zemědělství, nečekali jsme až bude sucho ve zprávách. K jednomu stolu jsme pozvali vodohospodáře, zemědělce, klimatology a vědce. Vzniklo 50 konkrétních úkolů státu a první komplexní Koncepce ochrany před následky sucha. A hlavně jsme podle toho taky jednali. Jen za roky 2014 a 2015 šlo zhruba 3,5 miliardy korun do pozemkových úprav. Budovaly se průlehy, meze, protierozní opatření, malé nádrže a další věci, které pomáhají udržet vodu v krajině. Spustili jsme program na obnovu a výstavbu rybníků a vodních nádrží za 1,25 miliardy. Připravovali jsme stovky projektů na drobných tocích a malých nádržích zhruba za 1,2 miliardy. Rozjeli jsme nový program obnovy závlah s víceletým rámcem přes miliardu korun. Připravovali jsme také strategické vodní zdroje Senomaty, Šanov, Vlachovice nebo Pěčín. Investovali jsme miliardy do vodovodů a další vodní infrastruktury. Ale nejdůležitější změna nebyla v betonu. Byla v přístupu. Největší nádrž, kterou v České republice máme, je totiž naše půda. Musíme do ní dostávat organickou hmotu, bránit erozi, lépe střídat plodiny, využívat meziplodiny a zpomalovat odtok vody z polí. Vodu především zadržet tam, kam spadne. To jsou věci, které jsme rozvíjeli. Dobrá politika musí stát na datech. Proto jsme podporovali vědu a výzkum. Financovali jsme projekt, na kterém spolupracovaly CzechGlobe, Mendelova univerzita a ČHMÚ a který pomáhal rozvíjet monitoring a předpověď zemědělského sucha. V tom se má pokračovat. Potřebujeme kvalitní měření, klimatické modely, nové technologie, odolnější odrůdy a lepší způsoby hospodaření s půdou a vodou. A potřebujeme stále dělat dvě věci zároveň. Připravovat naši krajinu, zemědělství, obce a města na změny, které už přicházejí. A současně dělat rozumné kroky, aby se změna klimatu dál nezhoršovala. To se netýká jen zemědělství. Týká se to energetiky, průmyslu, dopravy i celé ekonomiky. Dobře si pamatuji své spory s Andrejem Babišem, když byl ministrem financí. Přeli jsme se o peníze na opatření, jejichž výsledky nejsou vidět příští měsíc, ale rozhodují o tom, jak bude naše krajina vypadat za 10 nebo 20 let. A teď dostaneme velmi rychle možnost zjistit, jak vážně to Andrej Babiš se suchem skutečně myslí. Ukáže to návrh státního rozpočtu na rok 2027. Tam se totiž pozná rozdíl mezi videem od Slap a skutečnou politikou. Budou v rozpočtu peníze pro ministerstva zemědělství a životního prostředí a také pro další resorty? Budou peníze na pozemkové úpravy, zadržování vody, rybníky, závlahy, vodní infrastrukturu, vědu a výzkum? Dostanou obce a města prostředky, aby se dokázaly připravovat nejen na sucho, ale i na další dopady měnícího se klimatu? Tohle bez peněz prostě ve většině případů neuděláte. Sucho není legrace a nevyřeší ho jedna návštěva přehrady ani jedno video na sociálních sítích. Je potřeba neustálá práce a investice. A právě rozpočet na rok 2027 bude první známkou toho, jestli to tahle vláda pochopila.