← Ing. Alexandra Udženija

Dnes, 25. února, si připomínáme dvě významné a tragické události našich dějin. První je komunistický puč v tehdejším Československu z roku 1948 a druhým je smrt kněze Josefa Toufara, který zemřel 25. 2. 1950 na následky nelidského zacházení vyšetřovatelů StB ve státním sanatoriu v Legerově ulici v Praze. Obě dvě události spolu úzce souvisí. První vedla k ovládnutí naší země lůzou poháněnou jednou z nejhorších ideologií 20. století a druhá byla jasným vyústěním hrůzovlády této lůzy, která ze všeho nejvíc nenáviděla svobodu, morálku a pevnost lidského charakteru. Občas slýchám ve veřejném prostoru, že připomínat si tyto události už nedává po takové době smysl. Že historické paralely nesedí a že antikomunismus je již překonám. Z hloubi srdce s těmito názory nesouhlasím! Zápas o lidskou svobodu a důstojnost nikdy nekončí, antikomunismus je stejně tak naléhavý dnes, jako byl před 78 lety a co se historie týče, platí ono okřídlené “kdo nezná svou minulost, je odsouzen si jí zopakovat”. Vždy budou existovat lidé, kteří touží po podrobení si druhých, po nadvládě nad jejich životy, myšlením a svědomím. A vždy se budou zaklínat nějakým “dobrem”, nějakou bohulibou myšlenkou. A vždy budou bezostyšně lhát! Je na nás ostatních, abychom jim to nedovolili. To je to největší poučení, které si člověk z těchto temných historických událostí může odnést. 📸 ČTKKopírovat text

Screenshot není k dispozici