← Ing. Alexandra Udženija

Chtěla jsem to řešit. Ne přehlížet. Na Andělu není bezpečno. Ví to každý, kdo tam bydlí, pracuje, nebo tudy jen prochází. A ví to i odborníci, policisté, záchranáři. Roky se o tom mluví – ale málokdy se někdo pokusil to doopravdy změnit. Proto jsme připravili konkrétní řešení: multidisciplinární krizové centrum, kde by pod jednou střechou byla lékařská péče, hygienické zázemí, pomoc pro matky s dětmi, zázemí pro terénní pracovníky i služebna městské policie. Místo, které by pomáhalo těm, kteří už ztrácejí naději – ale zároveň by zvýšilo bezpečnost celé lokality. Pomoc i pořádek. Odpovědnost místo chaosu. Řešení, které by pomohlo nejen vyloučeným skupinám, ale hlavně obyvatelům a návštěvníkům této části Prahy. Dům jsme chtěli koupit, zrekonstruovat a otevřít. Projekt jsme řešili s odborníky, policií i vedením městské části Praha 5. Udělali jsme maximum pro to, abychom záměr tohoto projektu vysvětlili a objasnili. Ale proti argumentům začaly vítězit emoce. Místo odborné diskuse přišly výpady, místo faktů fámy. A byť chápu, že každý velký krok s sebou nese nejistotu, odmítám uvěřit, že jsme se jako město naučili s problémy žít, místo abychom hledali způsob, jak je skutečně vyřešit. Ale protože na podobné věci musí být odvaha i dohoda, rozhodli jsme se projekt v této fázi pozastavit. Ne proto, že by to nedávalo smysl. Ale protože někteří mají zatím jiný pohled. Respektuji to. Ale dál věřím, že Praha má mít odvahu problémy řešit – ne je přehlížet. Multidisciplinární centrum na Andělu nakonec nevznikne. Ale naše snaha o lepší, bezpečnější a lidštější Prahu tím nekončí. A já věřím, že jednou jako město dospějeme do bodu, kdy skloubit bezpečnost obyvatel s důstojnými podmínkami pro potřebné nebude terčem nedůvěry. Díky všem, kteří tomu věřili se mnou. 🖤Kopírovat text

Screenshot není k dispozici