MUDr. Ivan David

Nejenom pandemie Ve čtvrtek a v pátek 21. a 22. května 2026 jsem se společně s pěti dalšími europoslanci zúčastnil série diskuzí s pracovníky Světové zdravotnické organizace (WHO). Tématem byla nejen „pandemická smlouva“ se všemi pochybnostmi, ale i další otázky jako připravovaná reforma organizace WHO z důvodů mimo jiné poklesu finančních zdrojů, epidemie, závislosti, organizace péče, atd. Jeden z pracovníků WHO mě velmi naštval. Konstatoval jsem, že ve velkých městech Západní Evropy, USA, ale i jinde, tvoří schizofrenici přibližně jednu třetinu všech bezdomovců a přibývá duševně nemocných ve věznicích, a to nejen v USA, kde o tom veřejnost dobře ví. To rozhodně není adekvátní péče. Konstatoval jsem, že místo zkvalitnění ústavní péče a budování následné sociální péče, která je velmi nedostatková, se instituce z ideologických, politických a ekonomických důvodů ruší. Řekl, že to ví, ale „My“, pravil: „trváme na deinstitucionalizaci, protože ústavy nejsou vhodní prostředí pro život“. Takže podle Světové zdravotnické organizace je život mezi popelnicemi a v kriminále lepším místem pro život než v dobře vybudovaných ústavech sociální péče. Ústavy se nebudují, jen likvidují. Lidé se závažnými duševními nemocemi nejsou „v komunitě“ proto, protože jim nemoc neumožní, aby se v ní udrželi. „V komunitě by byli, kdyby se v ní dokázali udržet, třeba i s pomocí sociálního pracovníka. Někteří to prostě nedokáží a žeká je „svoboda“ a smrt na ulici.