Mgr. Jan Farský

Přál jsem si, aby referendum dopadlo ve prospěch. Kvůli EU, i kvůli nám. Vyplatilo by se nám to. Ekonomicky i bezpečnostně, i geopoliticky. Zároveň chápu Islanďany, proč zamítli. Jsou zakládajícím členem NATO. O bezpečnost tak mají postaráno. Jsou v Schengenu, volný pohyb zaručen. Jsou v EHP - mají přístup na jednotný trh EU. Navíc jsou bohatí, tak by se stali čistými plátci do rozpočtu EU. Možnost zapojit se do rozhodovacích procesů, navíc relativně malou silou Islandu, jim za nové platby a omezení zvláště v oblasti rybolovu prostě nestálo za to. Otázkou je, jak je tento systém pro celou EU výhodný a udržitelný. Kolik států může fungovat takto “přidruženě”, aby ještě bylo k čemu být přidružen? Narážím tím i na volání českých národovců po odchodu z EU a náhradu za “islandský” model. Nejpozději s dobou přechodu Česka na čistého plátce očekávám jeho posílení.