← Ing. Vojtěch Munzar

Historické okénko 30. listopadu 1874 se na monumentálním venkovském zámku Blenheim v městečku Woodstock v anglickém hrabství Oxfordshire narodil Winston Churchill. Ještě dnes tam mají vystavenou košilku, do které budoucího – politika, válečného i poválečného premiéra, novináře, spisovatele, vojáka, dobrodruha, zkrátka cokoli si vzpomenete – po narození oblékli. Churchill byl velký dobrodruh, který se rozhodně nebál dělat chyby. V tom je jeho osobnost mimořádně inspirativní. Winston Churchill byl skutečně muž mnoha profesí, i když to asi není úplně to správné slovo, byl to muž mnoha životů. Zažil si mnoho úspěchů stejně jako totálních pádů, po kterých snad ani on sám nemohl věřit, že se kdy dostane zpět na výsluní britského politického a společenského života. Tím méně tomu věřili jeho protivníci, a přitom se tak s železnou pravidelností dělo. Kdyby kdokoli po masakru Britů, Francouzů, ale i početných kontingentů z Indie, Austrálie a Nového Zélandu v bitvě o kontrolu strategické Dardanelské úžiny u Galipoli za první světové války řekl, že Churchilla si národ vyvolí jako válečného premiéra v další světové válce, každý by si ťukal na čelo. Právě to se ale stalo. Že za vyhranou světovou válku mu byla „odměnou“ prohra ve volbách jen dál dokládá paradoxy jeho života, ale také sílu (britské) demokracie, ve které to nemá jisté ani někdo tak houževnatý, jako byl právě Churchill. Ale jak vědí nejen všichni diváci seriálu Koruna, ani to nebyl jeho definitivní politický konec. Do čísla 10 se vrátil ještě na počátku padesátých let. A nebyl by to Churchill, kdyby to opět nebyla zlomová doba střídání Jiřího VI. a jeho dcery Alžběty II. Ta ho oslovovala familiárně křestním jménem, skoro jako rodinného přítele. Mezitím maloval a psal. Psal o válkách koloniálních, kterých se účastnil, ale i o té druhé světové, kterou vyhrál. Ve své Fultonské řeči v roce 1946 zavedl pojem „železná opona“. Kromě toho, že sám psal a že za svou historii druhé světové války dostal v roce 1953 dokonce Nobelovu cenu za literaturu, píše se hodně i o něm. Velmi čtivou politickou biografii mu věnoval např. jeden z jeho nástupců v čele Konzervativců i Británie Boris Johnson. Bývalá kancléřka Merkelová před několika dny přiznala, že přečetla Churchillovy paměti a pochopila, že byl jejím pravým opakem. „Churchill byl ve válce jako doma (byl v ní rád), byl tedy mým pravým opakem,“ řekla. Nejnovější churchillovský přírůstek pro české čtenáře připravilo nakladatelství Leda v podobě monumentální knihy anglického konzervativního historika Andrewa Robertse Churchill: předurčen osudem atd. atd. I když o sbírkách citátů Churchill prohlásil, že je „čtou jen nevzdělaní lidé“, sám mnoho citátů a nejspíš i rád vyprodukoval. Má cenu se do nich začíst, jeho mistrovství zkratky a vystihnutí podstaty je v mnohém nedostižné. Vybral jsem jeden citát za všechny: „Kapitalismu je vlastní jedna vada: nerovnoměrné rozdělení bohatství. Socialismu je vlastní naproti tomu jedna ctnost: rovnoměrné rozdělení bídy.“ (foto: Encyklopedie Prahy 2)Kopírovat text

Screenshot není k dispozici