← Ing. Vojtěch Munzar

Historické okénko Dnes si připomínáme 127. výročí narození prvního velitele 311. československé bombardovací perutě RAF a brigádního generála Karla Mareše (3.11.1898-10.6.1960). Jeho vojenská kariéra začala za I .světové války, kdy jako rakousko-uherský voják padl v Itálii do zajetí, kde se přihlásil do čs. legií. Ve dvacátých letech se dal na kariéru vojenského letce. Od roku 1927 do r. 1931 byl jmenován velitelem pilotní školy v Prostějově. Zároveň se úspěšně zúčastňoval mnoha leteckých závodů. Po německé okupaci se zapojil do odbojové organizace Obrana národa. Poté, co na něj gestapo v roce 1940 vydalo zatykač, tajně odjel přes Slovensko, Jugoslávii, Sýrii, do Francie. Po kapitulaci francouzské armády se mu podařilo nalodit v čele 200 čs. vojáků na jedno z posledních evakuačních plavidel do Anglie. V Anglii se stal prvním velitelem 311. československé bombardovací perutě RAF. První úspěšný nálet podnikla 10. září 1940 na nádraží v Bruselu. V roce 1942 byl převelen do SSSR, kde vykonával funkci zástupce Heliodora Píky, náčelníka čs. vojenské mise. Při cestě na nové působiště byla jeho loď potopena německým útokem na konvoj lodí. Z ledové vody ho zachránila posádky z jiné lodi. Po návratu do osvobozené vlasti byl povýšen do generálské hodnosti, poté jmenován velitelem 1. letecké devize. Po komunistickém puči v únoru 1948 byl komunisty a StB pronásledován. Dokonce byl tehdejším ministrem národní obrany Čepičkou degradován na vojína a vystěhován z pražského bytu. Praha mu byla zakázána, takže se mu útočištěm stala Kosova Hora u Sedlčan. Tam nejdříve pracoval v dílně na výrobu autodílů, ale později byl přeřazen do nově vzniklého státního statku a pověřen „vysokou funkcí“ kočího volského povozu, se kterým rozvážel po polích chlévskou mrvu. Komunistickému režimu to nestačilo. V roce 1953 mu byl odebrán válečný důchod. Zemřel na pokraji chudoby a s podlomeným zdravím v motolské nemocnici. Během své letecké činnosti v útvarech čs. armády a britského královského letectva vykonal více než 11500 letů na 154 různých typech strojů československé i zahraniční výroby. V roce 1990 byl plně rehabilitován a byla mu in memoriam vrácena hodnost brigádního generála. (na fotce s Dr. Edvardem Benešem vpravo)Kopírovat text

Screenshot není k dispozici