← Ing. Vojtěch Munzar

Historie se neustále opakuje. V době Velké hospodářské krize před 100 lety to byly právě celní války, které tuto krizi prohloubily a prodloužily. Celní války 30. let 20. století by nás dnes měly varovat před tím, abychom neopakovali chyby minulosti. Zavádění protekcionistických politik a vzájemných odvetných celních tarifů mělo tehdy dramatické dopady na globální ekonomiku. Nejvýraznějším případem je americký Smoot-Hawleyho celní sazebník z roku 1930, který zvýšil celní sazby na více než 20 000 produktů, včetně tehdy klíčových položek, jako jsou ocel, textil a zemědělské produkty. Ve 20. letech se totiž americké zemědělství potýkalo s hlubokou krizí. Farmáři tlačili na vládu, aby je ochránila před levným dovozem. Tento celní sazebník měl za cíl chránit domácí průmysl a zemědělství, ale v praxi vedl k tomu, že mnoho zemí, které byly zasaženy jeho sazbami, zareagovalo recipročními tarify, což vedlo k celosvětovému zpomalení obchodu. Tyto reciproční tarify byly směřovány cíleně do míst, kde mohly USA bolet nejvíce. Reciproční cla se stala nástrojem politické odvety. Smoot-Hawley Act byl jedním z hlavních katalyzátorů prohlubující se světové hospodářské krize. Snížil objem mezinárodního obchodu o více než 60 %, což mělo devastující dopady na exportně orientované ekonomiky, a tím ještě více zhoršilo hospodářskou recesi, která i bez toho byla velmi hluboká. V reakci na tento protekcionismus některé země, včetně evropských, zaváděly své vlastní obchodní bariéry, což následně vedlo k silné eskalaci celních válek. Pro Československo, jež v té době bylo silně závislé na exportu (podobně jako je Česká republika dnes), měly tyto změny obzvlášť tvrdé důsledky. Československý průmysl, zejména textilní a strojírenský, měl velký podíl na exportu do zahraničí, zejména do zemí jako je Německo, Francie a Velká Británie. Zhoršení obchodních vztahů a zavádění celních bariér mělo za následek výrazný pokles vývozu, což dále přispělo k hospodářskému útlumu a růstu nezaměstnanosti. Stejně jako v jiných zemích, i v Československu tak došlo k výraznému zpomalení růstu a dalšímu zhoršení životní úrovně obyvatelstva. Dnes, když se s obdobnými opatřeními v oblasti obchodní politiky setkáváme znovu, může být užitečné zamyslet se nad tím, jaká rizika mohou plynout z podobných protekcionistických kroků. Rozhodnutí prezidenta Trumpa o zavedení cel a evropská diskuse o odvetě v podobě tarifů na americké zboží, nám připomínají, jak snadno může eskalovat obchodní konflikt, který ohrožuje globální ekonomiku. Je důležité si uvědomit, že celní války, ať už v minulosti, nebo dnes, mohou mít dalekosáhlé následky. Pokud budeme i dnes pokračovat v politice izolacionismu a ochrany domácího trhu na úkor mezinárodního obchodu, riskujeme opakování chyby z minulosti, kdy se celní války staly jedním z klíčových faktorů prohlubující se hospodářské krize, která následně v Evropě, mimo jiného, umetla cestu k nástupu německému nacismu. Před tím, než budeme celní konflikt s USA eskalovat, bychom se proto měli zamyslet nad tím, zda cla, o jejichž zavádění v odvetě v EU uvažujeme, nejsou náhodou stejně špatná jako ta, jejichž zavádění na druhé straně Atlantiku tak hlasitě kritizujeme.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici