← Mgr. Václav Láska

Za prvních 50 let svého života jsem to nestihl, tak jsem to musel dohnat až v roce 51. Až na jednu malou pracovní přestávku jsem na Karlovy Vary International Film Festival byl od začátku do konce a stihl jsem vidět 12 filmů. Kdybych měl sestavit svůj osobní žebříček těch 3 nejlepších, tak na první místo bych určitě dal norský film Neříkej mi mami, na druhé místo československý snímek Nahoře nebe, v dolině já a třetí by byl palestinský film Vše, co z tebe zbylo. A určitě bych doporučil dokumentární film Vlaky, další československý film Raději zešílet v divočině a americký Sorry, baby. Naopak mi nesedly americký Šílený účty a íránský film Bezpráví. No a na samém chvostu žebříčku všeho, co jsem měl možnost ve Varech vidět, by byl britský film Křídla smutku. Nechci se rozepisovat do nějaké kritiky, když jsem úplný filmový laik, a proto prostě jenom konstatuju, že jsem ten film nepochopil a zkrátka se mi nelíbil. Bohužel jsme se na 3 filmy, které jsme chtěli hodně vidět, nedostali: Sbormistr, Sound of Falling a Kontinental ‘25. (Holt, konečně jsem zažil i pověstný karlovarský boj o lístky…) Ale tyhle snímky máme v plánu dohnat na Šary Vary v Praze. Inu, dobré to bylo. Díky za to! Tak snad příští rok bude repete.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici