Mgr. Hana Hajnová

Stát prodává jistotu a kupuje riziko. A ještě za to zaplatí. ⚡ Vláda spustila „transakci století": rozdělení ČEZ a zestátnění výroby. Zní to jako návrat strategické firmy do rukou státu. Jenže když se podíváte na čísla, vychází z toho něco jiného. Stát si nechá elektrárny – tedy část s obřími investicemi před sebou (nové Dukovany, konec uhlí, modernizace za stovky miliard). A prodá až 49 % v nové firmě, kam míří distribuce, GasNet nebo ČEZ ESCO – tedy regulovaný, stabilní a předvídatelný byznys. „Zlaté vejce", jak mu říká bývalý šéf ČEZ. K tomu má vykoupit minoritní akcionáře, jejichž podíl má tržní hodnotu kolem 180–200 miliard – a po vzoru Francie lze čekat prémii v desítkách miliard navíc. Právě Francie nám přitom poslala varování. Francouzský účetní dvůr před dvěma týdny zhodnotil identické zestátnění EDF: operace za 9,7 miliardy eur, prémie přes 40 % nad tržní cenu – a přínosy? Neprokazatelné. Stát měl plnou kontrolu už předtím, i pro stavbu nového jádra. A hlavně: tahle šaráda neřeší ani jeden skutečný problém naší energetiky. Jako Piráti se proto ptáme: 🔸 Kde je náhrada za končící uhlí? Kapacitní mechanismy čekají na notifikaci, nové domácí zdroje brzdíme. 🔸 Kde jsou investice do sítí a propojení s Německem? 🔸 Kde je chytrá energetika? Datové centrum EDC za miliardy neplní potenciál a komunitní energetika zůstala osekaná. Česká pirátská strana proto požaduje, aby vláda před přesunem majetku za stovky miliard předložila to nejzákladnější: analýzu nákladů, přínosů a rizik a srovnání s alternativami. Ta dodnes neexistuje. U takhle velké operace s veřejným majetkem to není formalita – je to minimum slušnosti vůči občanům, kterým ČEZ patří. Co myslíte – mělo by se o majetku za stovky miliard rozhodovat bez jediné zveřejněné analýzy?