← Marian Bojko

Dovoluji si přidat text od Eva Hrindová, která důvody pojmenovala... 👉 Mým programem nikdy nebylo být neposlušná jen tak, abych provokovala. Moje neposlušnost byla vždy spíš zátěží a životní komplikací. Nepřijmu zákazy bez toho, abych si dokázala zdůvodnit. A když to nejsou zákazy zdůvodnitelné, mám problém je dodržovat. Vlastně mě nenapadají zákazy, které by se nedaly porušovat. Snad jen zákaz chodit mimo chodníčky v přírodních rezervacích. Ten dodržuju bez diskuse. Nechci narušit jemný ekosystém, pošlapat kytičky, způsobovat erozi. Nebo zákaz skákat do vody, kde je nebezpečno. Nebo zákaz stání auta na úzkých cestách. A další zákazy pro auta a bezpečnost. Určitě vás další věci napadnou. Ale tyhle zákazy by člověk snad dodržoval i dobrovolně, bez nějakých oficiálně vydaných zákazů. Nebylo by to lepší, kdyby se oficiálně zakazovaly jen věci, na kterých se většina společnosti nemá problém spontánně shodnout? Místo toho jsme zaplavováni všemi možnými zákazy a příkazy, na kterých se snad shodlo jen pár aktivistických úředníků a zákonodárci nenašli sílu ani chuť je odmítnout. Pamatuji se, jak mi tehdejší poslankyně paní Chalánková vyprávěla, jak úředníci pašují do návrhů zákonů věci, které častokrát ani poslanci neodhalí. (Proto nemám problém se zrušením služebního zákona...). Ale zpět k zákazům a k neposlušnosti. Zákazů by společnost měla vydávat co nejméně a všechny neposlušné by měla podporovat, protože jen oni dovedou klást ty správné otázky. Otázky, které nám v důsledku mohou zachránit životy. Kdyby bylo víc neposlušných, nemusela Evropa umírat pod tíhou nelegální i legální migrace. Kdyby bylo více neposlušných, možná by se z vakcinace nestal především nepokrytý zdroj jednoduchého zisku pro farmaceutické firmy. Kdyby bylo více neposlušných, možná by se z green dealu nestalo dogmatické náboženství, které nepřipouští použití zdravého rozumu. Oni ti neposlušní ve společnosti jsou a je jich dost. Jen se ti poslušní v posledních letech dokázali docela sešikovat a z neposlušnosti udělat něco nepatřičného. Cenzura, ostrakizace, bagatelizování, zesměšňování, urážky a dál na Západ už dokonce i profesní likvidace. Proto se dnes na svou komplikující neposlušnost už nedívám jako na zátěž. Vlastně to je dar, s kterým se učím nakládat. A mou snahou je přispět k tomu, aby se "neposlušní" začali respektovat a jejich schopnost zpochybňovat byla brána za přínos společnosti. Kéž je nás neposlušných příští rok zase o něco více! P.S.: A něco od Osha, co jsem našla na zdi dnes...: Poslušnost je velmi jednoduchá. Neposlušnost vyžaduje o trochu vyšší úroveň inteligence. Poslušný dokáže být každý hlupák a vlastně jedině hlupák může být poslušný. Inteligentní člověk si klade otázky. Ptá se: Proč? Proč bych to měl dělat? Pokud nebudu znát důvod a následky, nehodlám se do toho zapojit. A díky tomu se stává odpovědným jedincem.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici